7 C 144/2023-159 — Okresní soud v Českém Krumlově

1. Žalobci se žalobou došlou soudu dne 25. 4. 2023 domáhali původně uložení povinnosti žalovaným zdržet se jejich obtěžování imisemi srážkových vod z pozemku parc. č. stavební , Anonymizováno, , jejíž součástí je stavba , adresa, v k. ú. a obci , adresa, na pozemku parc. č. stavební , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba , adresa, vše v k. ú. a obci , adresa, . Žalobci jsou podílovými spoluvlastníky ve výši každý jedné ideální poloviny pozemku parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba , adresa, a žalovaní jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parc. č. stavební , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba , adresa, . Srážkové vody stékající z nemovitých věcí žalovaných jsou svedeny okapem na nemovité věci ve vlastnictví žalobců, čímž dochází k jejich poškozování. Nejde o přirozený , rodné přijmení, neovlivněný umělými úpravami pozemku. Pronikání takto kumulované srážkové vody je tak imisí ve smyslu § 1013 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.). Na výzvu ze dne 16. 9. 2022, aby učinili opatření tomu zamezující, žalované č. , hodnota, a 3 nereagovaly, první žalovaný jim telefonicky sdělil, že trvá na zachování současného stavu. Stékání vody či padání sněhu ze střechy na sousední pozemek není projevem přirozených vlastností pozemku, za které vlastník neodpovídá. Stavba a střecha představují umělou úpravu pozemků, která mění přirozené , rodné přijmení, poměry; voda, která by se jednak alespoň z části, ne-li úplně, do pozemku (půdy) v přirozeném stavu vsákla, zůstává na střeše a odtud stéká na skálu a dále na pozemek a stavbu žalobců, a to v míře podstatně větší, než by tomu bylo, pokud by pozemek nebyl nijak upravený. Poté, co byli žalobci poučeni o tom, že podle § 1019 odst. 1 o. z. jsou povinni prokázat, že žalovaní, příp. jejich právní předchůdci změnili odtokové poměry, neboť žalovaní tvrdí, že po celou dobu voda stékala přirozenou cestou na níže položený pozemek žalobců, resp. jejich právních předchůdců. Současně byli poučeni o tom, že neprokáží-li změnu odtokových poměrů, bude žaloba zamítnuta. K tomu žalobci uvedli, že odtékání vody z terasy žalovaných je přímou imisí podle § 1013 odst. 1 věty druhé o. z. Jedná se o přímé přivádění imise – vody na pozemek jiného vlastníka, které je nepřípustné, bez ohledu na míru takových vlivů a bez ohledu na stupeň obtěžování souseda, ledaže se opírá o zvláštní právní důvod. Stavba domu žalovaných přímo přiléhá ke skále, který je pozemkem ve vlastnictví České republiky. V místě, kde stavba aktuálně přiléhá ke skále, je zřízena nezastřešená terasa, která je odvodněna pouze z poloviny do kanalizace žalovaných. Řešení odvodnění druhé poloviny terasy je realizováno pomocí otvoru, kterým vytéká voda na sousední pozemek – skálu a odsud přímo stéká do jednoho místa na skále, odkud je okapem (není-li ucpaný) svedena na pozemek žalobců. Žalobci mají za to, že ani odvodnění horní části terasy nemůže být v době přívalových dešťů dostatečné a voda tak z celé plochy terasy odtéká na pozemky níže položené. V místě terasy bylo patrné, že se nachází níže nežli odvodněná část terasy se sklonem dolů k otvoru, kterým voda ze stavby terasy stéká. Okap na skále slouží k tomu, aby voda stékala do jednoho místa a nedocházelo k jejímu rozptylu po celé ploše. Žalovaní uvedli, že tento odtok je tam dlouhou dobu, sveden do kanálu na dvorku žalobců, resp. jejich právních předchůdců a ničeho na tomto stavu měnit nehodlají. Podle jejich názoru si žalobci neoprávněně zastavěli dvorek a oni kvůli nim nebudou odvodňovat část terasy, protože by to zasahovalo do jejich objektu. Pokud by v místě nebyla zřízena stavba domu , adresa, , včetně stavby terasy, voda stékající přirozeně ze skály na terasu domu , adresa, , shodně jako srážky, které na tuto terasu dopadnou, by stékaly níže, a to do prostoru parcely žalovaných č. , hodnota, v k. ú. , adresa, . Ovšem v důsledku otvoru zřízeného v terase na straně směrem k sousední nemovitosti žalobců, tedy v důsledku stavební činnosti žalovaných, resp. jejich právních předchůdců, jsou nyní výše citované vody sváděny na jejich pozemek. Podle jejich názoru není podstatné, jestli by na jejich nemovité věci stékala voda z terasy nezastřešené či z terasy zastřešené. Kdyby zastřešení terasy bylo zachováno a z této střechy stékala voda, popř. padal sníh na pozemek žalobců, byli by žalovaní povinni se tohoto zdržet a učinit opatření, aby k tomu nedocházelo. Obojí je výsledkem jejich stavební činnosti, resp. jejich právních předchůdců a zákon stékání vody ze stavby na pozemek souseda neaprobuje. Žalobci předložili fotografie a stavební plány, ze kterých vyplývá, že terasa byla v místě zastřešená se sklonem směrem ke skále. Sklon střechy terasy směrem k žalobcům není prokázán. Při zastřešení terasy je zcela nelogické, že by voda byla odváděna otvorem zřízeným ve spodní části, jak je tomu nyní. Spodní část terasy není žádným způsobem odkanalizována vyjma odporu směrem k pozemku žalobců. Odkanalizování v horní části terasy se jeví pro účely přívalových dešťů jako nedostatečné a v důsledku níže položeného zřízeného otvoru tak vody stékají na pozemek žalobců. Žalobci v průběhu řízení, poté, co mělo být zjištěno nedostatečné odkanalizování terasy žalovaných a jejich neochota vyřešit tuto situaci dostatečným odkanalizováním spodní části terasy, mají za to, že je třeba uplatnit § 1019 o. z., který je ve vztahu speciality k § 1013 o. z. a s ohledem na postoj žalovaných a neochotu terasy ve spodní části odkanalizovat, uložit tuto povinnost žalovaným, shodně jako povinnost zazdít otvor ve spodní části terasy, který v současné době slouží k odvádění vod. V tomto směru navrhli změnu žaloby tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí, která byla soudem připuštěna podle § 95 o. s. ř. Žalobci předmětné nemovitosti nabyli na základě dědického rozhodnutí v roce 2006, v roce 2012 bylo rozhodnuto o vypořádání podílového spoluvlastnictví. V letech 1993, 1994, možná 1996, ještě před rokem 2000, byla v daném místě provozována sezónní cukrárna. Jako restaurace se prostory začaly provozovat v roce 2007. Současný stav sociálního zázemí je tam až od roku 2008. Žalobci neví, zda již před tímto rokem zde byly shora popsané problémy se stékající vodou. Podle jejich zkušeností začaly až od roku 2012, kdy se stali spoluvlastníky.2. Žalovaní navrhli zamítnutí žaloby. Vlastníky nemovitostí se stali v roce 1993, žádné stavební úpravy odvodnění terasy neprováděli. S odváděním dešťové vody nebyly žádné problémy do doby, kdy si žalobci postavili na dvorku hygienické zázemí restaurace, čímž zakryli kanalizační vpusť. Systém odvádění dešťové vody z celého prostoru, tedy i z malé části jejich terasy, pochází pravděpodobně z klasicistní přestavby jejich domu v roce 1876. Je tedy evidentní, že celý systém fungoval spolehlivě více než 130 let. Žalobci svým nezákonným postupem, stavba musela být teprve dodatečně povolena a dosud nebyla zkolaudována, narušili systém odvodnění skalního masivu pod zámkem, který desetiletí spolehlivě fungoval. Navíc tuto vpusť pro dešťovou vodu používají na vlastní splaškové vody ze záchodů. Střecha nad nimi není dostatečně odborně odvodněná, tím dochází k hromadění vody a narušování jejich zdi. Odvodnění jejich prostoru terasy mezi skálou pod zámkem a jejich domem, je řešeno tak, že voda z větší části plochy je jímána do dešťové vpusti a odchází vnitřkem jejich domu do kanalizace. Pouze malá část je odvodněna ven z terasy a stéká na skálu pod zámkem, tedy ne na pozemek žalobců, ale na pozemek , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, . Nechápou, jak můžou žalobci dlouhé roky užívat nezkolaudovanou stavbu k podnikatelské činnosti. Nikdy nebyli přizváni ke stavebnímu řízení, i když se stavba fyzicky jejich objektu přímo dotýká, je k němu přistavěna, přestože jsou podle stavebního zákona účastníky stavebního řízení všichni sousedé, kteří svými pozemky nebo budovami sousedí s pozemkem nebo se stavbou stavebníka. Soud by měl vycházet ze stanoviska Stavebního úřadu , adresa, , který dne 2. 8. 2022 provedl místní šetření v záležitosti zatékání vody z jejich domu na dům ve spoluvlastnictví žalobců. Na základě tohoto šetření stavební úřad vyhotovil dne 6. 9. 2022 stanovisko. Na místě bylo zjištěno, že objekt hygienického zázemí restaurace není zkolaudován a od roku 2008 je užíván v rozporu se stavebním zákonem. Dále stavební úřad zjistil, že z jejich objektu na sousední nezatéká. Není technicky možné, aby zatékalo, nemá z čeho, protože z jejich pozemku na sousední neústí žádný svod dešťové vody. Jejich dům má pultovou střechu s jedním spádem do ulice, kam je také odvodněn okapovým žlabem. Mezi domem a skálou je terasa se samostatnou odvodňovací vpustí. Na dvorek žalobců může stékat voda pouze ze skály pod zámkem , adresa, , která je ve vlastnictví České republiky. Původní stav objektu žalobců byl takový, že na pozemku, který sousedí s jejich domem nebyl žádný objekt, ale vydlážděný dvorek s velkou kanalizační vpustí uprostřed, která odvodňovala celý povrch, tedy i vodu