9 C 172/2024-16 — Okresní soud v Českém Krumlově

1. Žalobkyně se podáním došlým soudu dne 13. 2. 2024 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit 14 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 000 Kč od 26. 7. 2023 do zaplacení a částku 1 280 Kč. Žalobkyně poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky www., Anonymizováno, .cz, na které si žalovaný vybral dle své vlastní volby dostupné parametry, jako jsou výše požadovaného úvěru v českých korunách a dobu splatnosti úvěru ve dnech. Následně žalovaný vyplnil registrační formulář, kde uvedl své osobní údaje, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Žalovaný dále uvedl heslo pro přístup k jeho uživatelskému profilu. Registrace a vstup do uživatelskému účtu byly podmíněny souhlasem žalovaného se smluvní dokumentací, kterou žalovaný odsouhlasil zaškrtnutím příslušného pole formulářů s odkazy na smluvní dokumentaci. Žalovaný dokončil registraci zadáním pětimístného verifikačního SMS do žádosti o úvěr. K ověření žalovaným uvedených údajů byl žalovaný povinen poskytnout žalobkyni fotokopii svého dokladu totožnosti, které žalobkyně dokládá spolu s návrhem. Žalovaný se dále zavázal zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 Kč prostřednictvím bankovního převodu, jenž je označena jako ověřovací platba, kterou žalobkyně vyžaduje za účelem ověření totožnosti a majitele bankovního účtu. K identifikaci veškerých vzájemných plateb mezi stranami byl dohodnut variabilní symbol odpovídající rodnému číslu žalovaného. K ověření výše příjmu žalovaný poskytl žalobkyni výpisy ze svého bankovního účtu či případně výplatní listy, které žalobkyně dokládá v příloze tohoto přípisu. Žalovaný byl dále žalobkyní lustrován ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti žalovaného a byla mu schválena žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru. Dle odst. 10.9. smlouvy o spotřebitelském úvěru byla smlouva podepsána prostřednictvím pětimístného verifikačního SMS kódu, který žalobkyně zaslala žalovanému na jím uvedené telefonní číslo. SMS kód ve znění 12933 žalovaný následně vložil do příslušného formulářového pole na webových stránkách žalobkyně a odesláním potvrdil svoji vůli být smlouvou vázán. Žalovaný výše uvedenými kroky dne 22. 3. 2023 uzavřel s žalobkyní smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“). Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr dne 22. 3. 2023, a to převodem z bankovního účtu žalobkyně na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, , který je totožný s bankovním účtem, z něhož byla provedena výše popsaná ověřovací platba. Žalobkyně identifikovala platbu úvěru uvedením variabilního symbolu , tel. číslo, , jenž odpovídá rodnému číslu žalovaného, jak je patrno z přiloženého potvrzení o platbě. Žalovaný se dle odst. 2.1.6. Smlouvy zavázal zaplatit žalobkyni smluvní úrok ve výši 40 % p. m. z jistiny. Úvěr byl žalovanému poskytnut na dobu neurčitou. Žalovaný měl dle odst. 2.1.7. Smlouvy splácet každý měsíc, a to vždy nejpozději k 21. dni v měsíci, úrok přirostlý za uplynulé období. Jistinu úvěru mohl žalovaný splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání Smlouvy. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou úvěru, ohledně čehož byl žalobkyní opakovaně upomínán. V poslední upomínce ze dne 22. 7. 2023 byl žalovaný informován o zesplatnění celého úvěru ke dni 25. 7. 2023 a vyzván k jeho úhradě. Žalovaný se tak prokazatelně dostal do prodlení úhradou celého úvěru dne 26. 7. 2023. Právo žalobkyně na zesplatnění úvěru je sjednáno v čl. VI Smlouvy. Žalovaný byl upomínán k úhradě dluhu i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobkyně. Upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne 1. 12. 2023. Předmětem návrhu na vydání el. platebního rozkazu je pohledávka v celkové výši 14 000 Kč, skládající se z nesplacené části jistiny ve výši 10 000 Kč a ze smluvního úroku ve výši 40 % p. m. z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši 4000 Kč nejpozději splatných dne 25. 7. 2023, to vše spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od dne následujícího po dni splatnosti úvěru. V případě, že by soud neměl nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru za prokázaný, požaduje žalobkyně, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, na jehož bankovní účet byla dlužná částka převedena. Pro případ prodlení žalovaného se splácením úvěru byla dle odst. 4.2. písm. c) Smlouvy sjednána smluvní pokuta 0,1 % p. d. z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. Žalovaný se do prodlení dostal následující den po dni zesplatnění úvěru, který nastal 25. 7. 2023. Žalobkyně proto požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1 % p. d., kterou počítá z jistiny za každý kalendářní den v období od data prodlení 26. 7. 2023 do data odeslání předžalobní výzvy 1. 12. 2023. Kapitalizovaná výše smluvní pokuty činí 1 280 Kč.2. Žalobce byl vyzván k tomu, aby předložil smlouvu o spotřebitelském úvěru podepsanou žalovaným s poučením, že nebude-li podepsaná smlouva předložena vystavuje se možnosti, že nárok plynoucí z poskytnutého úvěru nebude žalobkyni přiznán. Na tuto výzvu žalobce nereagoval.3. Smlouvou o úvěru je prokázáno, že tato obsahuje ujednání o poskytnutí úvěru ve výši 10 000 Kč, který má být splacen způsobem uvedeným v odstavci jedna odůvodnění tohoto rozsudku. Smlouva není žalovaným podepsána a žalobce ani nepředložil důkaz o tom, že by byla smlouva uzavřena způsobem tvrzeným v žalobě. Ve smlouvě je však uvedeno číslo účtu, na nějž má být úvěr poskytnut a výpisem z účtu je prokázáno, že žalobce skutečně zaslal na tento účet uvedený žalovaným částku 10 000 Kč.4. Skutkovým závěrem soudu tak je, že žalobce poskytnul žalovanému 10 000 Kč, aniž by bylo prokázáno, že jde o částku úvěru, a že by tak byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku. Žalobce tak má nárok pouze na bezdůvodné obohacení podle § 2991 občanského zákoníku ve výši 10 000 Kč a zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Nárok na částku 4 000 Kč představující smluvený úrok ve výši 40 % ročně z jistiny a na smluvní pokutu ve výši 1 280 Kč proto byl zamítnut jako nedůvodný.5. V případě nákladů řízení soud aplikoval § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. Podaný návrh na vydání elektronického platebního rozkazu bezpochyby naplňuje pojem "formulářová žaloba", vymezený např. v rozhodnutí Ústavního soudu ČR (nález ze dne 29. března 2012 sp. zn. I. ÚS 3923/11). O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Pokud by byla žalobkyně ve věci plně úspěšná a náleželo by jí právo na náhradu nákladů řízení, které představuje odměna za právní zastoupení advokátem ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby po 300 Kč (příprava a převzetí věci, předžalobní výzva, sepis žaloby), náhrada hotových výdajů 300 Kč za tři úkony právní služby po 100 Kč, to vše navýšeno o 21% DPH, jehož je zástupce žalobce plátcem, tedy o 252 Kč a soudní poplatek 800 Kč, tj. celkem 2 252 Kč. Soud žalobě vyhověl do částky 10 000 Kč, což je úspěch v 65 %. Do částky 5 280 Kč byla žaloba zamítnuta, což je neúspěch v 35 %. Žalobci tak náleží právo na náhradu nákladů ve výši 30 % (rozdíl úspěchu 65% a neúspěchu 35%) z částky 2 252 Kč, tedy částka 675,60 Kč.6. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 ost. 1 o.s.ř.