10 C 145/2025-53 — Okresní soud v Českém Krumlově

1. Žalobce se žalobou podanou dne 23. 6. 2025 k Okresnímu soudu v Českém Krumlově (dále jen „soud“) domáhá vůči žalovaným vyklizení bytu č. , hodnota, v domě na , adresa, . Žalobce tvrdí, že je vlastníkem uvedeného domu, v němž smlouvou o nájmu bytu ze dne 27. 11. 2020 žalovaným pronajal byt č. , hodnota, o velikosti 3+0 na dobu určitou od 1. 12. 2020 do 30. 11. 2021. Žalobce tvrdí, že nájemní poměr skončil ke dni 30. 11. 2021. Nedošlo totiž k dalšímu prodloužení nájmu, neboť žalovaní neplnili své povinnosti z nájemní smlouvy. Výzvou ze dne 6. 12. 2021 žalobce žalované informoval, že nájemní poměr skončil ke dni 30. 11. 2021, neboť žalovaní k tomuto dni dlužili na nájemném a zálohách na služby spojené s užíváním bytu částku 16 100 Kč. Současně žalobce touto výzvou požadoval, aby žalovaní daný byt vyklidili do 7 dnů po obdržení zmíněné výzvy. Žalobce žalovaným zaslal další výzvu ze dne 14. 11. 2024 k vyklizení bytu, což žalovaní neučinili a jejich dluh na nájemném, resp. z titulu bezdůvodného obohacení vzrostl na 32 709 Kč.2. Žalovaná ve vyjádření ze dne 8. 7. 2025 (č. l. 27) uvedla, že oba žalované velmi mrzí vzniklá situace, a omluvila se za neplacení nájemného. Přislíbila, že dluh na nájemném uhradí do 14 dnů, tj. do 22. 7. 2025. Uvedla, že se žalovaní dostali do finančních problémů nejprve poté, co žalovaný ztratil zaměstnání, a dále poté, co i žalovaná přišla o práci. Žalovaná dodala, že se jejich situace ještě zhoršila, když byly jejich 2 malé děti nemocné, žalovaná s nimi musela zůstat doma a výplata ošetřovného přišla se zpožděním. Žalovaná tvrdí, že již s žalovaným oba pracují a dělají vše pro to, aby situaci zvládli. Jejich děti ve , adresa, navštěvují školu a školku, mají zde kroužky a zázemí. Pokud by museli žalovaní se svými dětmi byt opustit, nemají kam jít. Žalovaná požádala za sebe a za žalovaného o poslední šanci.3. Žalobce ve vyjádření ze dne 22. 7. 2025 (č. l. 30) uvedl, že trvá na podané žalobě, protože deklarovaná snaha žalovaných plnit povinnosti z nájemní smlouvy neodpovídá realitě, neboť jejich dluh na nájemném se stále zvyšuje. Žalobce dodal, že žalovaným vyšel několikrát vstříc, naposledy jim poskytl lhůtu k zaplacení celého dluhu do 31. 3. 2025. Žalovaní však přes opakované sliby svůj závazek nesplnili, přičemž problémy s placením nájemného mají od počátku smluvního vztahu založeného 1. 12. 2020.4. Ve věci se uskutečnilo jednání dne 18. 11. 2025, kterého se nezúčastnil ani žalobce či jeho zástupkyně, ani žalovaní. Žalobce a jeho zástupkyně se z tohoto jednání omluvili, na rozdíl od žalovaných. Až několik hodin po skočení jednání, na kterém byl vynesen rozsudek, žalovaná zmínila (č. l. 52), že jednání zmeškala pro svůj omyl v jeho termínu.I. Skutkový základ5. Na základě dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Za každým dílčím zjištěním je kurzívou v závorce uveden důkazní prostředek, na jehož základě soud dané zjištění učinil.6. Žalobce je vlastníkem pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , jehož součástí je dům na , adresa, (výpis z katastru nemovitostí na č. l. 48).7. Žalobce skrze svého starostu a žalovaní dne 27. 11. 2020 podepsali smlouvu o nájmu bytu, kterou žalobce žalovaným pronajal byt č. , hodnota, ve svém domě na , adresa, . Nájemní vztah byl sjednán na dobu určitou od 1. 12. 2020 do 30. 11. 2021 (smlouva o nájmu bytu na č. l. 3). Nájemné bylo sjednáno odkazem na evidenční list ve výši 4 527 Kč měsíčně a zálohy na služby spojené s užíváním bytu činily 1 273 Kč měsíčně, dohromady 5 800 Kč měsíčně (smlouva o nájmu bytu na č. l. 3; evidenční list na č. l. 14). V čl. V. smlouvy o nájmu bytu bylo dohodnuto následující: budou-li žalovaní řádně a včas plnit veškeré své povinnosti stanovené právními předpisy a smlouvou o nájmu bytu a požádají-li o prodloužení nájmu nejméně 2 měsíce před uplynutím sjednané doby nájmu, bude nájemní poměr prodloužen za stejných podmínek a o stejnou dobu, jak bylo sjednáno původně. Nedojde-li k prodloužení nájemního poměru, jsou žalovaní povinni byt ke dni skončení nájemního poměru vyklidit a předat žalobci. Ve smlouvě o nájmu bytu strany výslovně vyloučily aplikaci § 2285 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „občanský zákoník“ (smlouva o nájmu bytu na č. l. 3).8. Žalovaní po dobu nájmu (tj. od 1. 12. 2020 do 30. 11. 2021) řádně a včas neplatili nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu a ke dni 30. 11. 2021 u nich žalobce z tohoto titulu evidoval nedoplatek ve výši 16 100 Kč (výpis z konta uživatele na č. l. 11).9. Z důvodu dluhu na nájemném a zálohách žalobce žalovaným zaslal výzvu ze dne 6. 12. 2021 k vyklizení bytu, v níž požadoval, aby žalovaní byt do 7 dnů od doruční dané výzvy vyklidili a předali. Výzva obsahovala upozornění, že nebude-li v dané lhůtě byt vyklizen a předán, bude věc žalobce řešit soudní cestou (výzva k vyklizení bytu na č. l. 6). Zmíněnou výzvu žalobce doručil žalovanému do vlastních rukou dne 9. 12. 2021 a žalované dne 11. 12. 2021 (dodejky na č. l. 7).10. Žalovaní i přes zmíněnou výzvu pokračovali v užívání bytu. Ke dni 13. 12. 2021 uhradili svůj dluh na nájemném a zálohách. Až do 30. 4. 2023 žalovaní pravidelně hradili náhradu za užívání bytu ve výši původně sjednaného nájemného a hradili též platby určené na služby spojené s užíváním bytu (konto uživatele na č. l. 11 a 47). Pro uvedený byt žalobce vyhotovil nový evidenční list platný od 1. 5. 2023, podle něhož nájemné mělo mít stejnou výši 4 527 Kč a podle něhož platby na služby spojené s užíváním bytu činily 1 473 Kč, dohromady tedy 6 000 Kč (= 4 527 Kč + 1 473 Kč) (evidenční list na č. l. 15). Od 31. 5. 2023 náhradu za užívání bytu ve výši původně sjednaného nájemného a platby za služby spojené s užíváním bytu žalovaní hradili jen sporadicky a zejména po 31. 5. 2024 u nich z tohoto titulu žalobce evidoval narůstající dluh, který ke dni 31. 10. 2025 dosáhl výše 62 709 Kč (konto uživatele na č. l. 11 a 47).11. Žalobce žalovaným adresoval výzvu ze dne 14. 11. 2024 k vyklizení bytu (výzva k vyklizení bytu na č. l. 8), kterou jim do jejich dispoziční sféry doručil dne 18. 11. 2024 (dodejky na č. l. 9). Výzva obsahovala upozornění, že nebude-li v dané lhůtě byt vyklizen a předán, bude věc žalobce řešit soudní cestou (výzva k vyklizení bytu na č. l. 8).12. I následně po této výzvě žalovaní byt nevyklidili a užívali jej nadále. Žalovaná v komunikaci s žalobcem slibovala zaplacení dluhu vzniklého z titulu užívání bytu a konzumace služeb spojených s užíváním bytu, a to např. v e-mailu ze dne 21. 2. 2025. Pracovnice žalobce na to reagovala zdůrazněním skutečnosti, že nájem skončili již ke dni 30. 11. 2021. Současně však žalovaným za žalobce poskytla lhůtu do 31. 3. 2025 k úhradě jejich dluhů (e-mailová komunikace na č. l. 32). I přes sliby žalované žalobce i po 31. 3. 2025 u žalovaných evidoval zvyšující se dluh z titulu náhrady za užívání bytu a z titulu úhrad za služby spojené s užíváním bytu (konto uživatele na č. l. 11 a 47).II. Hodnocení soudu13. Soud vyhodnotil, že žalobce a žalovaní uzavřeli dne 27. 11. 2020 nájemní smlouvu ve smyslu § 2235 a násl. občanského zákoníku, která založila nájem bytu. Nájem byl sjednán na dobu určitou od 1. 12. 2020 do 30. 11. 2021. Uplynutím této doby skončil, tj. skončil ke dni 30. 11. 2021.14. Protože žalovaní neplatili řádně a včas nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu, nesplnili podmínky pro další prodloužení nájmu na dobu po 30. 11. 2021. V čl. V. nájemní smlouvy bylo totiž sjednáno, že budou-li nájemci řádně a včas hradit nájemné a úhrady za služby spojené s užíváním bytu, prodlouží se nájemní poměr za stejných podmínek a na stejnou dobu, jak bylo sjednáno původně. Nájemné a zálohy žalovaní nehradili řádně ani včas, neboť ke dni 31. 11. 2021 měli na těchto platbách nedoplatek 16 100 Kč.15. V nájemní smlouvě bylo výslovně vyloučeno použití § 2285 občanského zákoníku, podle něhož platí: Pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu.16. Citovaný § 2285 občanského zákoníku představuje dispozitivní ustanovení, tj. takové ustanovení zákona, jehož užití mohou strany vyloučit (viz zákonný text: „to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného“).17. Žalovaní po skočení nájmu uplynutím sjednané doby jeho trvání pokračovali v užívání bytu, to jim však s ohledem na vyloučení aplikace § 2285 občanského zákoníku nemohlo založit žádné právo na další užívání bytu. Žalobce navíc výzvou ze dne 6. 12. 2021 na žalovaných požadoval vyklizení bytu. Danou výzvu žalovanému doručil dne 9. 12. 2021 a žalované dne 11. 12. 2021. Žalovaní si tak museli být vědomi skončení nájmu, své povinnosti byt vyklidit a toho, že žalobce s nimi nájemní vztah nehodlá prodloužit, neboť u nich ke dni