11 C 57/2025-32 — Okresní soud v Českém Krumlově

1. Žalobce se podáním došlým soudu dne 19. 5. 2025 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit 11 834 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z této částky od 5. 9. 2024 do zaplacení. Žaloba je odůvodněna tím, že žalobce nabyl pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 12. 12. 2024 mezi společností , právnická osoba, , se , adresa, , IČ , IČO, , zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 205150, jako původním věřitelem a postupitelem a společností , Jméno žalobce, ., se sídlem , adresa, , IČ , Anonymizováno, zapsané v obchodním rejstříku vedeným Krajským soudem v Brně, oddíl B, vložka 8086, jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel , právnická osoba, (dále také jen „původní věřitel“) je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je mimo jiné poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Žalovaný je fyzickou osobou nepodnikající. Původní věřitel uzavřel s žalovaným dne 5. 8. 2024 smlouvu o úvěru č. , hodnota, (dále jen Smlouva), na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši 6 100 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 4. 9. 2024. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil a na svůj dluh neuhradil ničeho. Původní věřitel úvěr žalovanému vyplatil dne 5. 8. 2024 převodem z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného , č. účtu, . Původní věřitel identifikoval platbu úvěru uvedením variabilního symbolu , var. symbol, .2. Žalobce byl usnesením zdejšího soudu č. j. , spisová značka, ze dne 8. 9. 2025 vyzván k tomu, aby doplnil svá skutková tvrzení o tom, jakým způsobem prověřovala právní předchůdkyně žalobce úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele před poskytnutím úvěru a k těmto potvrzením, aby předložil nebo označil důkazy (zejména prověřování příjmů a výdajů žalované za odpovídající období, posouzení závazků žalované a jejich plnění, majetkovou situaci žalované a další). Žalobce byl poučen o tom, že nedoplní-li svá skutková tvrzení a důkazy k nim, vystavuje se tomu, že nebude přiznán žalobou uplatněný nárok v části přesahující jistinu. Žalobce na výzvu soudu sdělil, že úvěruschopnost klienta byla vyhodnocena na základě tvrzení dlužníka o příjmech a výdajích, lustrací CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI a úvěrové historie. Žalobce nedisponuje příslušnou dokumentací ohledně lustrace v uvedených databázích a tvrzených příjmech a výdajích.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Se souhlasem účastníků rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání.4. Smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne 5. 8. 2024 a výpisem z bankovního účtu žalobce – potvrzením o provedení transakce vystavené , právnická osoba, . dne 5. 8. 2024 je prokázáno, že původní věřitel poskytl žalovanému úvěr ve výši 6 100 Kč, a to bezhotovostním převodem na účet žalovaného. Žalovaný na poskytnutou jistinu úvěru ani na přirostlé příslušenství neuhradil ničeho. Žalovaný poskytl původnímu věřiteli souhlas se zpracováním osobních údajů za účelem posuzování úvěruschopnosti, bonity a důvěryhodnosti žalovaného. K tomu žalovaný původnímu věřiteli nedoložil žádné důkazy, tedy například pracovní smlouvu, mzdové listy nebo daňové přiznání, když neuvedl ani to, zda její příjmy pochází z pracovního poměru nebo z podnikání. Žalovaný k poskytnutí takových údajů ani nebyl původním věřitelem vyzván. Žalovaný byl vyzván ke splacení celého úvěru předžalobní výzvou ze dne 15. 2. 2025, což prokazuje písemná výzva s doručenkou, avšak bezúspěšně.5. Žaloba je důvodná pouze částečně. Žalobce v řízení prokázal, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. občanského zákoníku. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru je však povinností poskytovatele úvěru také ověřovat prohlášení učiněná žadatelem o úvěr, což původní věřitel neučinil. Pouhá lustrace žalovaného v registrech není dostačující a vychází-li poskytovatel úvěru pouze z tvrzení skutečností samotným žalovaným, pak nemůže dospět k řádnému závěru o úvěru schopnosti zákazníka, pokud tvrzené skutečnosti nijak neověří na základě podkladů od klienta (například pracovní smlouvou, mzdovými listy, výpisy z účtu, daňovým přiznáním a podobně). Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Za dobu přiměřenou soud považuje dobu 30 dnů. Žalobce tak má nárok pouze na zaplacení jistiny 6 100 Kč, kterou žalovanému poskytl a žalovaný ji nevrátil. Další složky nároku sjednané ze smlouvy jsou tedy neoprávněným nárokem, který soud zamítl ve výroku II. tohoto rozsudku.6. Protože je žalobce ve věci úspěšný pouze částečně, bylo o náhradě nákladů řízení rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Pokud by byl žalobce ve věci plně úspěšný a náleželo by mu právo na náhradu nákladů řízení, které představuje odměna za právní zastoupení advokátem podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 400 Kč za tři úkony právní služby (příprava a převzetí věci, předžalobní výzva, návrh ve věci samé), náhrada hotových výdajů 300 Kč za tři úkony právní služby po 100 Kč, to vše navýšeno o 21% DPH, jehož je zástupce žalobce plátcem, a soudní poplatek 800 Kč. Celkem by činily náklady řízení 2 615 Kč. Soud žalobě vyhověl co do částky 6 100 Kč, což je úspěch v 51,54 %. Do částky 5 734 Kč s příslušenstvím byla žaloba zamítnuta, což je neúspěch ve 48,46 %. Žalobci tak náleží právo na náhradu nákladů ve výši 2,96 % (rozdíl úspěchu 51,42 % a neúspěchu 48,46 %) z částky 2 615 Kč, tedy částka 77 Kč.7. Lhůta k plnění byla stanovena s ohledem na výši částky a délku prodlení žalovaného.