12 C 89/2022-104 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobci žádali, aby bylo určeno, že žalovaní jsou vlastníky kanalizačního díla označeného ve výroku I. tohoto rozsudku. Na odůvodnění žaloby uvedli, že mají ve společném jmění pozemek parc.č. , číslo, , jehož součástí je dům č.p. , číslo, . V souvislosti se stavbou tohoto rodinného domu vybudovali na uvedeném pozemku kanalizační přípojku. V roce 1993 na jejich řádně zkolaudovanou kanalizační přípojku připojil první žalovaný bez právního důvodu svod dešťové vody z nynějšího , adresa, a splašky z bytových domů č.p. , číslo, a č.p. , číslo, . Tyto bytové domy jsou nyní ve vlastnictví druhého žalovaného. V důsledku připojení těchto bytových domů na kanalizační přípojku žalobců, která nemá dostatečný průměr, proniká do domu žalobců silný zápach a nemohou tak užívat přízemí svého domu. Žalobci od počátku brojili proti svévolnému připojení prvního žalovaného na jejich přípojku, opakovaně se na prvního žalovaného obraceli s žádostí o nápravu. Odbor stavebního úřadu a územního plánování, Odbor životního prostředí i Odbor správy majetku prvního žalovaného se však vyjádřily tak, že předmětná stavba je zbudována v souladu se stavebně právními předpisy a že její vedení přes pozemek žalobců je zajištěno věcným břemenem. Na kanalizační rouru, která odvádí povrchové vody z , adresa, a fekálie z obytných domů č.p. , číslo, a , číslo, , nebylo nikdy vydáno stavební povolení, ani kolaudační rozhodnutí. Jedná se o černou stavbu, v jejíž prospěch sice Odbor stavebního úřadu a územního plánování zřídil věcné břemeno, dle platné právní úpravy však věcné břemeno k tíži pozemku ve prospěch vedení kanalizační přípojky zřídit nelze. Přípojka pro objekt žalobců č.p. , číslo, byla projektována a povolena pouze pro stavbu jejich rodinného domu.Žalobci jsou tímto stavem omezováni ve výkonu svých vlastnických práv k nemovitostem v místě. Kromě již uvedeného zápachu nemůžou využít svůj pozemek z důvodu existence předmětné kanalizační roury pro zamýšlenou výstavbu zahradního domku. Navíc hrozí ucpání kanalizace a také zřícení celé šachty.První žalovaný, který na pozemku žalobců předmětné kanalizační dílo zbudoval, odmítl situaci řešit s tím, že tato stavba není v jeho majetku. Žalobcům tedy nezbylo, než se domáhat určení vlastnictví předmětného kanalizačního díla a jeho odstranění žalovanými.Naléhavý právní zájem spatřují v tom, že vlastnictví kanalizačního díla je sporné a jeho určením bude postaveno na jisto, na koho jako na vlastníka věci se žalobci mohou obrátit s ochranou svých vlastnických práv, zejména s požadavkem na odstranění kanalizačního díla z jejich pozemku. Bez určení vlastnictví je ohroženo právo žalobců domáhat se ochrany svých vlastnických práv vůči tomu, kdo má předmětné kanalizační dílo obhospodařovat. Zároveň odkázali na obsah spisu Okresního soudu v České Lípě sp.zn. , spisová značka, .2. První žalovaný nejprve žádal zamítnutí žaloby, neboť v majetku prvního žalovaného se žádné kanalizační dílo v uvedené lokalitě nevyskytuje. V této situaci první žalovaný nemůže přistoupit ani na případné společné řešení či společné investice s žalobci k odstranění problému. Po rozhodnutí odvolacího soudu ponechal rozhodnutí na úvaze soudu; proti určení spoluvlastnictví žalovaných k předmětnému kanalizačnímu dílu nevznesl žádné námitky.3. Druhý žalovaný před prvním rozhodnutím okresního soudu uvedl, že ponechává věc na rozhodnutí soudu, které bude respektovat. Následně po rozhodnutí odvolacího soudu své aktuální stanovisko nesdělil, k nařízenému jednání, ač řádně obeslán, se nedostavil, a soud tedy jednal a rozhodoval v nepřítomnosti druhého žalovaného a vycházel při tom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst.3 o.s.ř.).4. Rozsudkem Okresního soudu v České Lípě z 18.1.2023, č.j. 12C 89/2022-35 bylo žalobě zcela vyhověno. K odvolání prvního žalovaného KS v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci, rozsudkem z 24.1.2024, č.j. 29Co 61/2023-81 potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně ohledně povinnosti žalovaných společně a nerozdílně odstranit kanalizační dílo (toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 28.2.2024 a stalo se vykonatelným dne 29.6.2024). Rozhodnutí o určení vlastnictví kanalizačního díla žalovanými bylo zrušeno a v tomto rozsahu věc byla vrácena k dalšímu řízení.5. V souladu s právním názorem odvolacího soudu žalobci upřesnili svou žalobu tak, že žádají, aby bylo určeno, že žalovaní jsou spoluvlastníky předmětného kanalizačního díla a to každý jednou ideální polovinou ve vztahu k celku.6. Podle § 80 o.s.ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.Při prvním rozhodnutí v této věci spatřoval soud existenci naléhavého právního zájmu na určení vlastnictví kanalizačního díla v tom, že bez určení vlastníka kanalizačního díla není zřejmé, kdo má toto dílo obhospodařovat, udržovat ho a vůči komu se mají žalobci domáhat svých práv. Bez určení dosud sporného vlastnictví kanalizačního díla by se tedy právní postavení žalobců stalo nejistým, když toto dílo se nachází na jejich pozemku.Po zrušení části rozhodnutí byl soud prvního stupně vázán právním názorem odvolacího soudu, dle kterého (pokud žalobci odstraní vadu žaloby) bude okresní soud „znovu posuzovat existenci naléhavého právního zájmu žalobců na požadovaném určení, přičemž zváží i to, že již bylo rozhodnuto o povinnosti žalovaných odstranit sporný úsek kanalizační přípojky z pozemku žalobců“.Soud i po rozhodnutí, kterým bylo žalovaným uloženo odstranit kanalizační přípojku, dospěl k závěru, že naléhavý právní zájem na určení spoluvlastnictví žalovaných je dán.7. Žalovaným bylo uloženo odstranění přípojky pravomocně dnem 28.2.2024, dnem 29.6.2024 se toto rozhodnutí soudu stalo vykonatelným. Přes-to žalovaní ke dni jednání soudu 10.7.2024 realizaci odstranění přípojky ani nezahájili. Z korespondence mezi žalovanými z dubna a června 2024 a z vyjádření zástupce prvního žalovaného před soudem vyplývá, že první žalovaný sice vyzval druhého žalovaného ke koordinaci postupu v této věci s tím, že hodlá pouze přepojit odvod dešťových vod z , adresa, v , adresa, do jednotné kanalizace, nikoliv přípojku odstranit. Druhý žalovaný zůstal ve vztahu ke splnění své povinnosti zcela pasivní. V této situaci, ve které nadále trvá nezákonný stav s umístěním přípojky na pozemku žalobců, mají dle názoru soudu žalobci i nadále naléhavý právní zájem na určení vlastníků kanalizační přípojky. Uvedený nezákonný stav a nadále trvající zásah do vlastnického práva žalobců, tak vyžaduje postavit na jisto, kdo za tento nezákonný stav jako vlastník kanalizační přípojky odpovídá a kdo jako vlastník kanalizační přípojky odpovídá za újmu žalobců, která neoprávněným zásahem do jejich vlastnického práva vznikla a nadále vzniká. Po zjištění existence naléhavého právního zájmu, se soud zabýval věcí samou.8. Podle § 498 odst. 1 obč. zák. jsou nemovité věci pozemky a podzemní stavby se samostatným účelovým určením, jakož i věcná práva k nim a práva, která za nemovité věci prohlásí zákon. Stanoví-li zákon, že určitá věc není součástí pozemků, a nelze-li takovou věc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty, je i tato věc nemovitá.9. Podle § 2 odst. 2 zák. č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích je kanalizace provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující kanalizační stoky k odvádění odpadních vod a srážkových vod společně nebo odpadních vod samostatně a srážkových vod samostatně, kanalizační objekty, čistírny odpadních vod, jakož i stavby k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizace. Odvádí-li se odpadní voda a srážková voda společně, jedná se o jednotnou kanalizaci a srážkové vody se vtokem do této kanalizace přímo, nebo přípojkou stávají odpadními vodami. Odvádí-li se odpadní voda samostatně a srážková voda také samostatně, jedná se o oddílnou kanalizaci. Kanalizace je vodním dílem.Podle § 3 odst. 2 je kanalizační přípojka samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od vyústění vnitřní kanalizace stavby nebo odvodnění pozemku k zaústění do stokové sítě. Kanalizační přípojka není vodním dílem. Podle odst. 3 tohoto ustanovení vlastníkem vodovodní přípojky nebo kanalizační přípojky, popřípadě jejích částí zřízených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod nebo kanalizaci, neprokáže-li se opak.Podle § 5 odst.1 je vlastník kanalizace povinen na své náklady zajistit průběžné vedení majetkové evidence svých kanalizací. Vlastnické vztahy ke kanalizacím, jakož i ke kanalizačním přípojkám se nezapisují do katastru nemovitostí. Na majetkovou evidenci kanalizací se nevztahuje zákon o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem10. Z výpisů z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalobci jsou vlastníky pozemku parc.č. , číslo, 1, jehož součástí je stavba č.p. , číslo, v obci a k.ú. , adresa, , dle výpisu pozemek není zatížen věcným břemenem. První žalovaný je vlastníkem pozemku p.č. , číslo, v obci a k.ú. , adresa, a druhý žalovaný vlastníkem pozemku p.č