35 C 201/2020-12 — Okresní soud v České Lípě

Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že [právnická osoba] s žalovanou uzavřela [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž podkladě poskytla žalované v hotovosti částku 8 000 Kč. Žalovaná se zavázala věřiteli uhradit zpět kromě jistiny dále poplatek 1 479,43 Kč, a to vše do 28 dnů. Žalovaná neuhradila ničeho, z důvodu prodlení se žalobkyně domáhá také úhrady smluvní pokuty ve výši 2 256,1 Kč na podkladě článku 4.4.3. úvěrové smlouvy. Původní věřitel postoupil pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek na [právnická osoba] [anonymizováno], přechodný věřitel následně smlouvou z [datum] postoupil pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Žalovaná byla o úhradu upomenuta bezvýsledně. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila žádným způsobem. Soud ve věci rozhodl v souladu s ust. § 115a o.s.ř., neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitek. Vzhledem k tomu, že žalovaná zůstala ve sporu pasivní, vycházel soud z žalobkyní předložených listin (smlouva o úvěru s přílohou, smlouvy o postoupení souboru pohledávek s přílohou, úvěrové podmínky, upomínka), a zjistil, že žalovaná dne [datum] s původním věřitelem uzavřela úvěrovou smlouvu [číslo] pro částku ve výši 8 000 Kč. Ze smlouvy a informací o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli navýšenou o poplatek a úrok v celkové výši 1 479,43 Kč do 28 dnů. Pro případ prodlení byla smluvními stranami v bodě 4.4.3 stanovena smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Na základě smluv o postoupení pohledávek ze dne [datum] a [datum] došlo k postoupení pohledávky za žalovanou přechodnému věřiteli a následně žalobkyni. Žalovaná byla dopisem z 23. 3. 2020 (tj. před podáním žaloby) o úhradu dlužné částky upomenuta. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že poskytne úvěrovanému na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. V souladu s § 2392 odst. 1 větou první o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 2048 o.z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Soud má za zjištěné, že původní věřitel poskytl žalované na základě smlouvy o úvěru v hotovosti částku 8 000 Kč a žalovaná se zavázala spolu s touto částkou vrátit původnímu věřiteli poplatek ve výši 1 258,5 Kč a úrok ve výši 220,93 Kč, to vše do 11. 10. 2019. Žalovaná však tuto povinnost nesplnila, dostala se do prodlení, proto žalobkyně požaduje smluvní pokutu ve výši 2 256,1 Kč. Následně došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na přechodného věřitele a dále na žalobkyni. Vzhledem k tomu, že žalovaná ve sporu zůstala pasivní, nebylo mezi účastníky sporné, že žalovaná neuhradil dosud na dluh ničeho. Soud vyhověl žalobě v plné výši. Dále byl přiznán úrok z prodlení z částky jistiny za dobu po splatnosti dluhu. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 624,40 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 735,53 Kč sestávající z částky 1 580 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 640 Kč ve výši 1 184,40 Kč.