37 C 237/2020-13 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu proti žalovanému domáhal zaplacení částky 810 Kč se zákonným úrokem z prodlení specifikovaným v žalobě. Svůj nárok dovozuje ze skutečnosti, že žalovaný je držitelem televizního přijímače a nezaplatil zákonem stanovený televizní poplatek za měsíce 04/ 2019 až 09/ 2019 v celkové výši 810 Kč, která je předmětem žaloby. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k ústnímu jednání konanému dne 16.12.2020 se bez omluvy nedostavil. Z uvedeného důvodu postupoval soud podle § 101 odst. 3 o.s.ř. a projednal a rozhodl věc v nepřítomnosti žalovaného, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. 3. Soud provedl důkaz následující důkazy: 4. Z potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků prostřednictvím České pošty – výpis z evidence České pošty ze dne 8.7.2020, soud zjistil, že žalovaný v měsíci 04/1991 přihlásil svůj televizní přijímač k platbě televizních poplatků. Z platební bilance žalovaného vyplývá, že celkový dluh žalovaného činí 810 Kč s příslušenstvím. Z dopisů adresovaného žalovanému vyplývá, že žalobce žalovaného upozorňoval na jeho dluh a vyzýval ho k zaplacení ve lhůtě 10 dnů. 5. Podle § 2 odst. 2 zák. č. 348/2005 Sb. se televizní poplatek platí ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání bez ohledu na způsob příjmu (dále jen "televizní přijímač"). Toto zařízení se považuje za televizní přijímač i v případě, že si jej poplatník upraví k jinému účelu. Podle § 3 odst. 2, poplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží 4) nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. Podle § 6 měsíční výše televizního poplatku činila v roce 2019 částku 135 Kč. Podle § 10 citovaného zákona, nezaplatí-li poplatník včas televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. 6. S ohledem na shora uvedené soudu nezbylo než žalobě vyhovět, kdy bylo prokázáno, že žalovaný měl povinnost platit stanovený poplatek v zákonem uvedené výši, tento poplatek platil nepravidelně a ke dni podání žaloby mu vznikl dluh ve výši 810 Kč. Ve smyslu § 1970 obč. zák. soud přiznal žalobci úroky z prodlení, a to v souladu s naříz. vlády č. 351/2013 Sb. 7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a žalobci přiznal náhradu v plné výši s ohledem na jeho procesní úspěch ve věci. Na náhradu těchto nákladů byla přiznána celkem částka ve výši 1 126 Kč, představující soudní poplatek 400 Kč, odměna za právní zastoupení 400 Kč dle vyhlášky č. 177/96 Sb., 2x režijní paušál po 100 Kč dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů a 21% DPH.