38 C 264/2020-47 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovanou uzavřela dne 25. 2. 2019 na dobu 24 měsíců smlouvu o poskytování telekomunikačních služeb a zapůjčila jí koncové zařízení, v důsledku prodlení žalované s úhradou faktur za poskytované služby však žalobkyně smlouvu dne 16. 5. 2019 vypověděla. Žalované vznikla povinnost uhradit deinstalační poplatek ve výši 1 862 Kč (20 % součtu zbývajících poplatků ve výši 404,95 Kč měsíčně, po odečtení 5 již předepsaných poplatků celkem 7 694,26 Kč) a poplatek na náklady spojené s instalací ve výši 2 420 Kč a byla vyzývána k úhradě pohledávky. 2. Žalovaná, ač řádně obeslána, se k jednání nedostavila a žalobkyně se z účasti u ústního jednání omluvila. Soud tedy v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) jednal a rozhodoval v nepřítomnosti účastníků a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Soud má za zjištěné, že žalovaná uzavřela dne 25. 2. 2019 s žalobkyní smlouvu o poskytování telekomunikačních služeb č. 2019 (dále jen„ smlouva“), jejíž součástí byla Technická specifikace služby, na základě které byl žalobkyni za zvýhodněných podmínek poskytnut router TP-LINK TL-WR840N v ceně 500 Kč a dále zapůjčeno koncové zařízení datová zásuvka RJ45 v hodnotě 200 Kč s náklady s tím spojenými ve výši 2 000 Kč (výslovně uvedena výše instalačního/aktivačního poplatku 0 Kč). Služba (tarif OPTI PROFI) měla být na základě smlouvy poskytována za měsíční poplatek 404,95 Kč, resp. 490 Kč s DPH po dobu 24 měsíců, přičemž po uplynutí doby trvání služby by smlouva automaticky přešla na dobu neurčitou. V případě skončení smlouvy před uplynutím sjednané doby se žalobkyně zavázala vrátit zařízení poskytovatele (žalobkyně) a uhradit žalobkyni náklady spojené s telekomunikačním koncovým zařízením a úhradu (deinstalační poplatek v počáteční výši 9 719,01 Kč bez DPH) ve výši 20 % součtu měsíčních paušálů, příp. minimálních sjednaných měsíčních plnění zbývajících do konce sjednané doby trvání smlouvy představující paušální odškodné za předčasné ukončení smlouvy a dále náklady spojené s koncovým zařízením. Z důvodu nehrazení závazků žalovanou došlo dne 16. 5. 2019 k výpovědi smlouvy ze strany žalobkyně a žalovaná byla vyzvána k umožnění deinstalace technologie zapůjčené žalobkyní a k úhradě závazků, mj. deinstalačního poplatku ve výši 1862 Kč s DPH a instalačních nákladů ve výši 2 420 Kč s DPH, které jí byly vyúčtovány v rámci faktur splatných dne 30. 5. 2019. Celková dlužná částka uvedená v upomínce ze dne 4. 11. 2019 dosáhla výše 6 084 Kč (70 Kč za únor 2019, 3x 490 Kč za březen 2019 až květen 2019 a 262 Kč za červen 2019, 1 862 Kč deinstalační poplatek a 2 420 Kč náklady spojené s instalací) a náklady spojené s právní zastoupením žalobkyně činily 1 270 Kč. 4. Podle ustanovení § 129 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, Český telekomunikační úřad (dále jen„ ČTÚ“) rozhoduje spory mezi osobou vykonávající komunikační činnost (§ 7) na straně jedné, a účastníkem, popřípadě uživatelem na straně druhé, na základě návrhu kterékoliv ze stran sporu, pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho základě. 5. Zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních ve svém usnesení ze dne 15. 3. 2004, sp. zn. Konf 124 /2003 konstatoval, že je-li předmětem sporu úhrada ceny, na niž vznikl žalobci podle žalobního tvrzení nárok v důsledku dodání a montáže telekomunikačního zařízení, nejde o poskytování telekomunikační služby ve smyslu § 2 odst. 7 zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích, nýbrž o běžný soukromoprávní vztah ze smlouvy. Rozhodování o těchto věcech zákon o telekomunikacích nesvěřuje ČTÚ; z kompetence soudů se tak tyto věci nevymykají (§ 7 odst. 1 o.s.ř.). 6. Na základě shora uvedeného soud shledal, že je věcně příslušný k projednání věci, neboť jsou předmětem řízení poplatky spojené s instalací, resp. deinstalací zařízení. Žalovaná se ve smlouvě zavázala uhradit deinstalační poplatek jako náhradu škody a instalační náklady (fakticky smluvní pokuty). U smluvních pokut soud posuzoval jejich soulad s dobrými mravy, resp. přiměřenost s ohledem na hrozící, případně vzniklou škodu. K řešení problematiky přiměřenosti smluvních pokut obecnými soudy lze odkázat na závěry (nikoli judikatorní, ale přesvědčivé) obsažené v rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 9. 2019, sp. zn. 69 Co 77/2019, v němž krajský soud konstatoval, že v případě smluvní pokuty zakládající významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele jde v souladu s § 1813 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) o zakázané ustanovení, k němuž se podle § 1815 o.z. nepřihlíží a nepřichází tak v úvahu pokutu ve smyslu § 2051 o.z. moderovat. Otázku, zda ujednání ve spotřebitelské smlouvě nemá zneužívající charakter, soud zkoumá z úřední povinnosti, v tomto směru lze odkázat jak na gramatický a logický výklad textu ust. § 1815 o.z. (ke zneužívající klauzuli by se snad mohlo přihlížet pouze v případě, že by se jejího použití výslovně dovolal samotný žalovaný jako spotřebitel), tak„ eurokonformní“ výklad s ohledem na judikaturu Evropského soudního dvora, který vyžaduje, aby národní soud ex offo zkoumal zneužívající charakter klauzule, a tím vyrovnával nerovnost fakticky existující při řízení mezi spotřebitelem a profesionálem (rozsudek SDEU C -243/08 Pannon GSM, nebo C -618/10 Banco Espanol de Crédito). 7. Mezi účastníky byla dne 25. 2. 2019 uzavřena smlouva, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované koncové zařízení a telekomunikační služby a žalovaná se zavázala hradit po dobu trvání smlouvy (24 měsíců) poplatek ve výši 490 Kč s DPH. Pro případ předčasného ukončení smlouvy byla mezi stranami jako paušální odškodné ujednána pokuta (deinstalační poplatek ve výši 20 % součtu měsíčních paušálů, příp. minimálních sjednaných měsíčních plnění zbývajících do konce sjednané doby trvání smlouvy). Žalovaná svůj závazek porušila, smlouva proto byla žalobkyní dne 16. 5. 2019 vypovězena a žalované vznikla povinnost k úhradě deinstalačního poplatku. Od celkové výše poplatku za dobu trvání smlouvy (9 719,01 Kč jako součin poplatků ve výši 404,95 Kč bez DPH a 24 měsíců, fakticky 9 718,80 Kč) soud odečetl již vyúčtovaných 5 měsíčních poplatků (na základě zákona č. 151/2000 Sb. dána věcná příslušnost ČTÚ) a po vydělení pěti (20 %) a přičtení DPH získal shodně se žalobou částku 1 862 Kč. Výše deinstalačního poplatku, resp. způsob výpočtu byly údaje známé od uzavření smlouvy, současně soud tuto smluvní pokutu neshledal rozpornou s dobrými mravy, proto žalobě co do částky 1 862 Kč vyhověl. 8. Ve smyslu § 1970 o.z. soud přiznal žalobkyni úroky z prodlení, a to v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 9. Dále soud rozhodoval o nároku žalobkyně na náhradu nákladů spojených s instalací koncového zařízení. V posuzovaném případě je v technické specifikaci služby uvedena výše nákladů spojených s poskytnutím koncového zařízení 2 000 Kč, závazek zákazníka k jejich úhradě je pak obsažen v závěrečných ustanoveních samotné smlouvy a technické specifikace ve značně zhuštěném a obtížně srozumitelném textu. Oproti tomu je v technické specifikaci služby dále výslovně uvedeno, že instalační/aktivační poplatek je ve výši 0 Kč, což ve vztahu ke slovnímu spojení„ za zvýhodněných podmínek“ může u běžného spotřebitele vyvolat dojem, že výše instalačních nákladů je uvedena pouze pro představu o výhodnosti poskytovaných služeb a nejedná se tak o závazek k úhradě či budoucí smluvní sankci. Zatímco částka v technické specifikaci služby 2 000 Kč představuje instalační náklady bez DPH, ve faktuře je již DPH požadováno. Údaj o tom, že uvedené ceny jsou bez DPH, které bude připočteno, se nachází na samém konci technické specifikaci služby pod telefonním číslem a pracovní dobou a současně je zde písmo o přibližně 50 % menší, než ve zbytku textu, což je v rozporu s požadavkem srozumitelnosti smluvních ustanovení. Ve svém nálezu ze dne 15. 6. 2009, sp. zn. I.ÚS 342/09 Ústavní soud obdobně shledal rozpor jednání prodávajícího s dobrými mravy v situaci, kdy bylo velmi drobné písmo, obsahující pro kupující klíčová smluvní ujednání, systematicky umístěno pod graficky vytvořené obdélníky obsahující specifikaci zboží a jeho cenu, obsahující větší písmo, a současně umístěno těsně nad podpisy smluvních stran. Mohlo tak navozovat dojem již méně relevantního obsahu, v podstatě„ poznámky pod čarou“. V projednávané věci rovněž není ve smlouvě ani technické specifikaci služby stanovena žádná sankce pro případ porušení podmínek ze strany poskytovatele služeb (žalobkyně). Soud tedy shledal ve způsobu ujednání smluvní pokuty (instalační náklady účtované v souvislosti s předčasným ukončením smlouvy ve výši 2 420 Kč) v rámci smlouvy porušení práv žalované jako spotřebitele, a to zejména jejího práva na srozumitelnost, přehlednost a logické uspořádání sml