51 C 267/2020-13 — Okresní soud v České Lípě

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu (dále jen„ žaloba“), který byl soudu doručen dne 23. 7. 2020, se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky ve výši 1.892 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobkyně v řízení tvrdila uzavření smlouvy o zápůjčce [číslo] dne [datum] mezi právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] [anonymizována tři slova], [IČO] (dále jen„ věřitel“), na jejímž základě věřitel žalované poskytl peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se měla zavázat zaplatit žalobkyni vedle peněžních prostředků také úrok ve výši 1.400 Kč (úroková sazba 23,72 % ročně), odměnu za administrativní činnost ve výši 2.000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.000 Kč. Žalovaná dále měla zvolit doplňkovou službu životního pojištění, za kterou se měla zavázat zaplatit věřiteli poplatek ve výši 290 Kč. To vše se měla žalovaná zavázat zaplatit 58 týdenními splátkami, výše jednotlivé splátky 305 Kč, poslední splátka měla být zaplacena [datum]. Žalovaná měla plnit pouze částečně, naposledy měla zaplatit dne [datum]. Aktivní legitimaci žalobkyně tvrdí dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], postoupení pohledávky mělo být žalované písemně oznámeno. Žalobkyně se po žalované domáhá na jistině částky 1.892 Kč, na vyčíslených úrocích částky 652,62 Kč, na vyčísleném úroku z prodlení částky ve výši 231,49 Kč, úroku a úroku z prodlení. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání (§115a o.s.ř.), přičemž, jak právní zástupce žalobkyně, tak žalovaný proti tomuto procesnímu postupu soudu nevznesli žádných námitek a pro rozhodnutí ve věci samé byly dostačující listinné důkazy předložené žalobkyní. Při písemném vyhotovení odůvodnění rozsudku bylo postupováno podle § 157 odst. 4 o. s. ř., kdy v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 4. Soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.Z předložených listinných důkazů má za dostatečně zjištěné, že věřitel s žalovanou uzavřel dne [datum] smlouvu o zápůjčce, která podle obsahu smlouvy podléhá úpravě tzv. spotřebitelského úvěru podle zákona o spotřebitelském úvěru. V řízení byl prokázán splněný závazek věřitele zapůjčit žalované peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč, byl také prokázán závazek žalované k vrácení peněžních prostředků společně s úrokem ve výši 1.700 Kč a dalšími dohodnutými nároky – poplatek za administrativní činnosti v částce 2.000 Kč, poplatek za hotovostní inkaso ve výši 4.000 Kč, pojištění ve výši 290 Kč, žalovaná měla vrátit věřiteli částku celkem ve výši 17.690 Kč 58 týdenními splátkami v jednotlivé výši, což doposud zcela neučinila. V řízení bylo také prokázáno postoupení pohledávky za žalovanou současné žalobkyni, postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dne [datum]. Právní posouzení věci vychází z § 2390 (smlouva o zápůjčce) zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, § 1970 (úrok z prodlení), § 1879, § 1882 (postoupení pohledávky) téhož zákona. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 892 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.