12 C 342/2021-22 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobce žádal o přiznání částky shora uvedené částky, která představuje dluh ze smlouvy o kontokorentním úvěru, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce ([právnická osoba]) a žalovaným. Na odůvodnění své žaloby uvedl, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovaným dne 31. 10. 2015 smlouvu o bankovních produktech a službách, dle této smlouvy se právní předchůdce žalobce zavázal zřídit a vést pro žalovaného bankovní účet č. [bankovní účet]. Právní předchůdce žalobce se zavázal poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr, kterým umožnil žalovanému přečerpat prostředky na běžném účtu až do výše povoleného úvěrového limitu 5 000 Kč. Žalovaný se zavázal dodržet měsíční kreditní příjem, kreditní období na běžném účtu a nepřekročit povolený limit. Žalovaný své povinnosti nesplnil, překročil sjednanou výši úvěrového limitu a nesplácel úvěr řádně a včas. V souladu se smlouvou účastníků převedl právní předchůdce žalobce aktuální výši nepovoleného přečerpání úvěru 9 042,04 Kč na nově zřízený úvěrový účet č. [bankovní účet] a vyzval žalovaného k úhradě dluhu ve splátkách. Žalovaný však ani tímto způsobem úvěr nezaplatil a právní předchůdce žalobce tedy ke dni 4. 6. 2019 prohlásil úvěr za ihned splatný. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 1. 2021 postoupila společnost [právnická osoba] uvedenou pohledávku za žalovaným žalobci. Žalobce žádá přiznání jistiny úvěru ve výši 9 042,04 Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení do 28. 1. 2021 ve 1 304,38 Kč a od 29. 1. 2021 do zaplacení a dále přiznání smluvního úroku ve výši 21,99 % ročně od 29. 1. 2021 do zaplacení. Ke svým tvrzením žalobce předložil smlouvu o bankovních produktech a službách z 30.10.2015, dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách z 25.10.2018, smlouvu o postoupení pohledávek z 21. 1. 2021 se seznamem postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzvu k plnění z 23.2.2021. Žalobce dále předložil výpis z úvěrového účtu žalovaného, oznámení o ukončení poskytování kontokorentního úvěru ze 6.1.2019, oznámení o otevření úvěrového účtu ke splacení kontokorentního úvěru z 29.1.2019 a oznámení o zesplatnění z 5.6.2019. Právní subjektivita žalobce byla doložena výpisem z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze. 2. Žalovaný, ač řádně obeslán, se k jednání nedostavil a soud tedy jednal a rozhodoval v nepřítomnosti žalovaného (§ 101,odst.3 o.s.ř.) 3. S ohledem na shora uvedené listiny soud žalobě zcela vyhověl. Právní posouzení věci vychází z § 2395 občanského zákoníku, dle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 4. Ve smyslu § 1970 občanského zákoníku byly žalobci přiznány také zákonné úroky z prodlení. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou celé dlužné částky den následující po dni, kdy se stal splatným celý dluh z poskytnutého kontokorentního úvěru, tedy dnem kdy právní předchůdce žalobce ukončil poskytování tohoto úvěru. Výše úroků z prodlení vychází z ustanovení § 2 nařízení vlády č.351/2013 Sb. 5. Žalobce měl ve věci plný úspěch, má tedy dle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, který ve věci úspěch neměl. Náklady jsou zde tvořeny zaplaceným soudním poplatkem 400 Kč, odměnou advokáta za 3 úkony právní služby podle § 14b vyhlášky č. 177/96 Sb. po 200 Kč, třemi paušálními náhradami hotových výdajů advokáta dle § 14b vyhlášky č. 177/96 Sb. ke třem úkonům po 100 Kč (převzetí zastoupení, sepis žaloby a předžalobní výzva k úhradě). Konečně advokátu náleží DPH ve výši 21 % z částky 900 Kč, tj. 189 Kč Celkem takto vypočtené náklady činí přiznaných 1 489 Kč.