12 C 370/2021-17 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobce žádal, aby žalované bylo uloženo zaplatit shora uvedenou částku. Na odůvodnění své žaloby uvedl, že pohledávku za žalovanou nabyl smlouvou o postoupení pohledávek z 1.1.2021 od společnosti [právnická osoba], se sídlem [obec a číslo]. Tato společnost poskytla žalované dne 14.12.2015 úvěr, který byl převeden z bankovního účtu právního předchůdce žalobce na bankovní účet žalované č. [bankovní účet]. 2. Žalovaná, ač řádně obeslána, se k jednání nedostavila a soud tedy jednal a rozhodoval v nepřítomnosti žalované (§ 101 odst. 3 o.s.ř.). 3. Podle § 2390 obč. zák. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 4. V posuzovaném případě žalobce k žalobním tvrzením předložil smlouvu o zápůjčce, která byla uzavřena právním předchůdcem žalobce a žalovanou dne 14.12.2015 ohledně zápůjčky ve výši 2 000 Kč. Ve smlouvě je uveden bankovní účet žalované. Žalobce dále doložil doklad o poukázání částky 2 000 Kč dne 15.12.2015. Z tohoto dokladu však žádným způsobem nevyplývá, že částka zápůjčky byla poukázána na bankovní účet žalované. Vzhledem k tomu, že smlouva o zápůjčce představuje tzv. reální kontrakt, žalobce neprokázal poskytnutí částky právním předchůdcem žalobce žalované. K nařízenému jednání se žalobce nedostavil a vzdal se tak možnosti být soudem poučen ve smyslu § 118a o.s.ř. o své důkazní povinnosti. Proto byla žaloba zcela zamítnuta. 5. Žalovaná měla ve věci plný úspěch, měla by tedy podle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení proti žalobci, který ve věci úspěch neměl. Dle obsahu spisu však žalované žádné náklady řízení nevznikly a soud tedy o nákladech rozhodl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.