15 C 179/2020-61 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobce se domáhal zaplacení částky 22 802,57 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení. V žalobě uvedl, že žalovaná užívala na základě nájemní smlouvy ze dne 26. 4. 2016 byt [číslo] o souhrnné podlahové ploše 58,76 m2, nacházející se ve 12. nadzemním podlaží v domě [adresa] na adrese [adresa žalované]. Smlouva byla uzavřena na dobu 3 měsíce a devíti dodatky byla smlouva postupně prodlužována až do dne 31. 10. 2017 a byl předán 22. 11. 2017. Žalovaná dluží nájemné ve výši 3 344,57 Kč za měsíc září 2017 a ve výši 3 700 Kč za měsíc říjen 2017. Žalovaná spotřebovala v období od 1. 8. 2016 do 31.12. 2016 na službách poskytovaných s užíváním bytu částku ve výši 15 132,78 Kč a v tomto období uhradil žalobci za poskytované služby částku 14 810 Kč. Žalovaná tedy za uvedené období dluží částku 323 Kč, splatnou dne 31. 7. 2017. Žalovaná spotřebovala v období od 1. 7. 2017 do 31. 10. 2017 na službách poskytovaných s užíváním bytu částku ve výši 43 378 Kč a v tomto období uhradil žalobci za poskytované služby částku 27 696 Kč. Žalovaná tedy za uvedené období dluží částku 15 682 Kč, splatnou dne 31. 7. 2018, jak vyplývá z vyúčtování služeb za uvedené období. Dále se žalovaná smlouvou zavázala žalobci na službách spojených s užíváním bytu, které nejsou předmětem vyúčtování ‚správa vodoměru SV a správa vodoměru TUV) hradit paušální částku v celkové výši 38 Kč, z tohoto titulu dluží za září 2017 částku 38 Kč, splatnou 30. 9. 2017 a za říjen 2017 částku 38 Kč, splatnou 31. 10.2017. Žalovaná ničeho neuhradila ani po odeslání předžalobní výzvy ze dne 27. 4. 2020. 2. Soud zjistil z insolvenčního rejstříku, že dne 20. 10. byl zveřejněn insolvenční návrh a dne 16. 11. 2017 vydal Krajský soud v Ústí nad Labem pod č.. [spisová značka], kterým zjistil úpadek dlužníka [celé jméno žalované] a povolil řešení úpadku oddlužením. S ohledem na tuto skutečnost soud zastavil řízení o úhradu nájemného ve výši 3 344,57 Kč a plateb za služby 38 Kč a nájemného ve výši 3 700 Kč a plateb za služby 38 Kč. Jedná se o pohledávky, které se staly splatnými před zahájením insolvenčního řízení a žalobce je měl uplatnit přihláškou v insolvenčním řízení. Dále soud pokračoval v řízení o nároku na úhradu plnění z vyúčtování zálohových plateb ve výši 15 682 Kč, který již nemohl být uplatněno přihláškou, jedná se o pohledávku postavenou na roveň pohledávek za podstatou. 3. V tomto případě se žalovaná k jednání bez omluvy nedostavila a k žalobě se nijak nevyjádřila. Předvolání společně s žalobou jí bylo doručeno s účinky doručení ke dni 11. 12. 2020. Soud rozhodoval a jednal v nepřítomnosti žalované dle důkazů založených ve spise v souladu s §101 odst. 3 o.s.ř. a § 120 odst. 2 o.s.ř. 4. Žalobce prokázal skutková tvrzení v žalobě výpisem z obchodní rejstříku, informativním výpisem z katastru nemovitostí [list vlastnictví] v k.ú. [obec], nájemní smlouvou [číslo] ze dne 26. 4. 2016, evidenčním listem nájemníka ze dne 26. 4. 2016 na č.l. 13 a evidenčním listem z téhož data na č.l. 14 poplatků za pronájem bytu, dodatkem [číslo] k nájemní smlouvě ze dne 31. 10. 2016, dodatkem [číslo] k nájemní smlouvě ze dne 30. 11. 2016, dodatkem [číslo] ze dne 28. 2. 2017, dodatkem [číslo] ze dne 31. 5. 2017, dodatkem [číslo] ze dne 30. 6. 2017, dodatkem [číslo] ze dne 31. 7. 2017, dodatkem [číslo] ze dne 30. 10. 2017 na č.l. 25, dodatkem na č.l. 8 ze dne 28. 8. 2017 na č.l. 26, dodatkem [číslo] ze dne 19. 9. 2017, opisem karty úhrad nájemného pro [celé jméno žalované] [anonymizováno] za období 2017 a 2020, protokolem o předání a převzetí bytu ze dne 22. 11. 2017, protokolem a předání a převzetí bytu ze dne 27. 4. 2016, uznáním dluhu ze dne 27. 10. 2017 vč. opisu karty úhrad nájemného, vyúčtováním služeb za období 1. 1. 2017 až 31. 10. 2017, kopií obálky, předžalobní výzvou ze dne 27. 4. 2020, kopií obálky. 5. V tomto případě žalobce prokázal existenci nájemního vztahu mezi účastníky. Žalovaná nepochybně užívala byt po dobu uvedenou v žalobě. Žalobce řádně vyúčtoval zálohové platby za rok 2017. Výše dlužného plnění byla zjištěna z provedeného vyúčtování, na které soud odkazuje.. Nárok žalobce je uplatněn i v souladu s ustanoveními občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. upravující právo na úhradu plnění spojených s užíváním bytu (§ [číslo]). Výrok o úrocích z prodlení se opírá o ustanovení § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2013Sb. S ohledem na tyto skutečnosti a provedené důkazy soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 6. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení podle poměru procesního úspěchu žalobce v souladu s § 142 odst. 2 a 146 odst. 2 o.s.ř. Žalobce s ohledem na zastavení části řízení z důvodu insolvenčního řízení byl úspěšný pouze v rozsahu 69 % a po započtení procesního úspěchu žalované v rozsahu 31 %, má žalobce nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 38 %. Na náhradu nákladů řízení byl přiznán soudní poplatek ve výši 1 141 Kč. Dále byla přiznána odměna za právní zastoupení dle § 6 a 7 vyhl. 177/1996 o advokátním tarifu (dále AT) za 3 úkony právní služby po 2 020 Kč (převzetí a příprava věci, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby) tj. 6 060, paušální náhrada hotových výdajů za 3 úkony po 300 Kč dle § 13 odst. 3 AT. Nakonec byla přiznána DPH ve výši 21 % z částky 6 120 Kč, tj. částka 1 461,60 Kč Celkem činí náklady řízení částku 9 563 Kč. Soud přiznal žalobce 38 %, tj. částku 3 634 Kč.