15 C 274/2021-16 — Okresní soud v České Lípě

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 25. 6. 2021 domáhal se žalobce vůči žalovanému zaplacení částky v celkové výši 1 524 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že žalobce jako dopravce poskytuje přepravní služby ve veřejné osobní dopravě na území [územní celek] a v jeho příměstských oblastech. Smluvní přepravní podmínky blíže upravují podmínky přepravy osob, kterou poskytuje, a Tarif [anonymizováno] integrované dopravy upravuje výši jízdného za poskytnuté dopravní služby. Žalovaný jako cestující nastoupil 22. 4. 2021 vozidla na tramvaje [číslo] čímž uzavřel s žalobcem smlouvu o přepravě osob, na jejímž základě byl povinen zaplatit jízdné ve výši 24 Kč. Po započetí přepravy se žalovaný ve vozidle na výzvu pověřené osoby neprokázal ani v jednom případě platným jízdním dokladem, o čemž byl pověřenou osobou žalobkyně sepsán záznam o provedené přepravní kontrole. Podle Smluvních přepravních podmínek [anonymizováno] integrované dopravy vznikla žalovanému dále povinnost zaplatit žalobci přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč Celkem je žalovaný povinen zaplatit žalobci jízdné 24 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1500 Kč Žalovaný ani po výzvě žalobce na svůj dluh nic neuhradil. 2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovanéhom aby se ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v rámci návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole [číslo] bylo zjištěno, že žalovaný cestoval dne 22. 4. 2021 linkou tramvaje [číslo] při kontrole se neprokázal platným jízdním dokladem, zápis o provedené kontrole stvrdil vlastnoručním podpisem. Žalovaný byl seznámen rovněž s informacemi pro cestující, které se nacházejí na druhé straně tohoto zápisu. Žalobce dále předložil smluvní přepravní podmínky [anonymizována dvě slova] dopravy ([anonymizováno]) a příslušným tarifem, předžalobní výzvu ze 14. 6. 2021 včetně poštovní dodejky. 4. Protože se žalovaný na výzvu pověřené osoby neprokázal platnou jízdenkou a protože nezaplatil jízdné v požadované výši a přirážku k jízdnému, je nárok žalobce důvodný. Nárok žalobce na zaplacení žalované částky Kč vyplývá z úpravy dané ustanovením § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále z úpravy dané zákonem č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů a vyhláškou Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou, drážní a silniční dopravu. Soud uložil žalovanému povinnost k úhradě shora uvedených plnění ve výši 1 524 Kč. 5. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitl se zaplacením dluhu v prodlení, a soud proto žalobci přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku, kdy výše úroku je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 6. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení v převážné výši úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 524 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.