15 C 92/2021-67 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobce se domáhal zaplacení částky 30 187 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení. V žalobě uvedl, že žalovaná užívala na základě nájemní smlouvy ze dne [datum], byt [číslo] o souhrnné podlahové ploše 39,13 m2, nacházející se ve 10. nadzemním podlaží v domě [adresa] na adrese [adresa žalované] Smlouva byla uzavřena na dobu 1 roku měsíce a celkem 8 dodatky byla smlouva postupně prodlužována až do dne 31. 1. 2017. Nájem bytu skončil ke dni 31. 1. 2017 dohodou a byl předán žalobci dne 13. 2. 2017. Žalovaná dluží nájemné ve výši 3 200 Kč za měsíce 8/ 2016, 9/ 2016, 10/ 2016, 11/ 2016, tedy celkem 12 800 Kč. Žalovaná spotřebovala v období od 1. 1.2016 do 31. 12. 2016 na službách poskytovaných s užíváním bytu částku ve výši 28 444 Kč a v tomto období uhradila žalobci za poskytované služby částku 15 134 Kč. Žalovaná tedy za uvedené období dluží částku 13 010 Kč, splatnou dne 31. 7. 2017. Za období od 1. 1. 2017 do 31. 1, 2017 žalovaná spotřebovala na službách částku 6 349 Kč a v tomto období uhradila na služby částku 2 162 Kč, tedy dluží částku 4 187 Kč. Dále se žalovaná smlouvou zavázala žalobci na službách spojených s užíváním bytu, které nejsou předmětem vyúčtování (správa vodoměru SV a správa vodoměru TUV) hradit paušální částku v celkové výši 38 Kč, z tohoto titulu dluží celkem 190 Kč Celkem žalovaná dluží žalobci z titulu neuhrazeného nájemného a úhrad za služby spojené s užíváním bytu částku 30 187 Kč. Žalovaná ničeho neuhradila ani po odeslání předžalobní výzvy ze dne 18. 11. 2020. Dne 8. 12. 2016 žalovaná písemně uznala dluh z titulu neuhrazeného nájemného a úhrad za služby spojené s užívání bytu za období 5/2019 – 11/ 2016, včetně jeho příslušenství. 2. V tomto případě se žalovaná k jednání bez omluvy nedostavila a k žalobě se nijak nevyjádřila. Předvolání společně s žalobou jí bylo doručeno do vlastních rukou dne 21. 6. 2021. Soud rozhodoval a jednal v nepřítomnosti žalované dle důkazů založených ve spise v souladu s §101 odst. 3 o.s.ř. a § 120 odst. 2 o.s.ř. 3. Žalobce prokázal skutková tvrzení v žalobě protokolem o předání bytu z [datum], protokolem o převzetí bytu ze dne 13. 2. 2017, opisem karty úhrad za období 2016 – 2018, vyúčtováním služeb za rok 2016, kopií poštovní dodejky na č.l. 13, vyúčtováním služeb za rok 2017 a kopiemi poštovních dodejek na č, uznáním dluhu ze dne 8. 12. 2016, uznáním dluhu ze dne 4. 11. 2016 včetně výpisů z konta, předžalobní výzvou z 13. 11. 2020 a poštovním podacím archem, nájemní smlouvou ze dne [datum], evidenčními listy nájemníka na č.l. 25-26 a dodatky č. 1 – 8 k nájemní smlouvě ze dne [datum], kterými byla postupně prodlužována doba nájmu. 4. V tomto případě žalobce prokázal existenci nájemního vztahu mezi účastníky. Žalovaný nepochybně užíval byt po dobu uvedenou v žalobě. Výše dlužného plnění byla zjištěna ze shora uvedených listinných důkazů. Nárok žalobce je uplatněn i v souladu s ustanoveními občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. upravující právo na nájemné (§ 2246) a právo na úhradu plnění spojených s užíváním bytu (§ 2247). Výrok o úrocích z prodlení se opírá o ustanovení § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2013Sb. S ohledem na tyto skutečnosti a provedené důkazy soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 5. Soud přiznal procesně úspěšnému žalobci právo na náhradu nákladů řízení v plné výši v souladu s § 142 odst. 1 o.s.ř. Na náhradu nákladů řízení byl přiznán soudní poplatek ve výši 1 510 Kč. Dále byla přiznána odměna za právní zastoupení dle § 6 a 7 vyhl. 177/1996 o advokátním tarifu (dále AT) za 3 úkony právní služby po 2 340 Kč (převzetí a příprava věci, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby), tj. 7 020 Kč, paušální náhrada hotových výdajů za 3 úkony po 300 Kč dle § 13 odst. 3 AT. Nakonec byla přiznána DPH ve výši 21 % z částky 7 920 Kč, tj. částka 1 662 Kč Celkem činí náklady řízení po zaokrouhlení částku 11 092 Kč.