34 C 132/2021-24 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky 77 506 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně – [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ [právnická osoba] [jméno]“) uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč bezhotovostním převodem na účet, který žalovaný uvedl v žádosti o úvěr. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky a dále úrok ve výši 29 984 Kč a odměnu za administrativní činnost ve výši 12 000 Kč, to vše ve 24 měsíčních splátkách po 3 416 Kč, počínaje dnem 18. 12. 2017, konče dnem 18. 11. 2019. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, proto [právnická osoba] [právnická osoba] přistoupil ke zesplatnění úvěru dnem 5. 6. 2019. [právnická osoba] [jméno] postoupil pohledávku za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] a postoupení bylo žalovanému oznámeno. Před uzavřením smlouvy o úvěru [právnická osoba] [jméno] řádně prověřil schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, když ověřil jeho majetkovou situaci z pracovní smlouvy, výplatních pásek a bankovních výpisů. Dále žalovaného prověřil v insolvenčním rejstříku, v centrální evidenci exekucí a NRKI. Žalovaný v kartě zákazníka uvedl, že je zaměstnán na hlavní pracovní poměr od [datum] na dobu neurčitou u [anonymizováno] [právnická osoba], jeho měsíční příjem činí 18 400 Kč, žije v nájmu a nemá vyživovací povinnost. Žalobkyně po žalovaném požaduje zaplacení jistiny ve výši 40 000 Kč, dlužného úroku a odměny za administrativní činnost v celkové výši 37 506 Kč, úroku ve výši 8 549,80 Kč (úroku ve výši 19,53% ročně z částky 40 000 kč od 19. 6. 2019 do 16. 7. 2020), úroku ve výši 19,53% ročně z částky 40 000 Kč od 16. 7. 2020 do zaplacení, dále úroku z prodlení ve výši 4 268,33 Kč (úroku z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 40 000 Kč od 19. 6. 2019 do 16. 7. 2020) a úroku z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 40 000 Kč od 17. 7. 2020 do zaplacení. 2. Věc obsahuje cizí prvek spočívající v cizí státní příslušnosti žalovaného, jež je státním občanem [země]. Je proto třeba nejdříve zkoumat, zda český soud má pravomoc ve věci jednat a v kladném případě zda lze věc projednat a rozhodnout podle českého právního řádu. Žalovaný je příslušníkem státu, který není členem Evropské Unie. Zároveň mezi Českou republikou a [země] neexistuje mezinárodní smlouva, která by pravomoc a příslušnost soudů v této věci upravovala. Jelikož nelze pravomoc určit na základě právního aktu EU či mezinárodní smlouvy, přichází v úvahu založení pravomoci na základě § 6 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, v platném znění (dále jen„ ZMPS“). Podle § 6 odst. 1 ZMPS je pravomoc českých soudů dána, jestliže je podle procesních předpisů pro řízení místně příslušný soud na území České republiky, pokud z ustanovení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu nevyplývá něco jiného. Postačuje tedy, je-li dána místní příslušnost českého soudu podle některého § 84 až § 89a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“) či některého ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních. Podle ustanovení § 84 o. s. ř. je k řízení příslušný obecný soud účastníka, proti němuž návrh směřuje, není-li stanoveno jinak. Podle ustanovení § 85 odst. 1 o. s. ř. nestanoví-li zákon jinak, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li fyzická osoby bydliště na více místech, jsou jejím obecným soudem všechny okresní soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale. Nelze-li zjistit bydliště fyzické osoby nebo nelze-li zjistit, v obvodu kterého okresního soudu se fyzická osoba zdržuje, nebo lze-li to zjistit jen s velkými obtížemi, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu se nachází místo trvalého pobytu evidované v informačním systému evidence obyvatel podle zákona o evidenci obyvatel, popřípadě místo jiného pobytu evidované podle jiných právních předpisů. Vzhledem k tomu, že žalovaný má a měl ke dni zahájení řízení bydliště na adrese [adresa], je tím založena pravomoc českých soudů k rozhodování o této věci a věc se bude rozhodovat dle českého práva. 3. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému řádně a včas předvolal oba účastníky. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaný se bez omluvy k jednání nedostavil, proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků a vycházel při tom z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen„ o. s. ř.“). 4. Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] soud zjistil, že touto smlouvou uzavřenou dne [datum] se [právnická osoba] [jméno] zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 40 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na bankovní účet uvedený v záhlaví smlouvy, tj. na účet č. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal splatit poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 29 984 Kč a poplatkem ve výši 12 000 Kč ve 24 splátkách po 3 416 Kč měsíčně. Smlouva je žalovaným vlastnoručně podepsána. V kartě zákazníka žalovaný uvedl, že má vyšší odborné vzdělání, je svobodný, žije v nájmu, nemá žádné nezaopatřené děti ani osoby, pracuje na hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou, od [datum], jeho měsíční příjem činí 18 4000 Kč, výdaje činí 3 410 Kč, splácí úvěr ve výši 2 700 Kč, výdaje na bydlení činí 4 000 Kč, ostatní výdaje činí 1 000 Kč, celkem činí výdaje částku 11 110 Kč. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 7. 2020, z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 26. 8. 2020, seznamu postupovaných pohledávek a podacího lístku ze dne 27. 8. 2020, soud zjistil, že [právnická osoba] [jméno] postoupil pohledávku za žalovaným na žalobkyni a toto postoupení bylo žalovanému řádně oznámeno. 6. Z upomínky o zaplacení soud zjistil, že [právnická osoba] [jméno] žalovaného upozornil na neuhrazené splátky a vyzval ho k úhradě dluhu dopisem ze dne 11. 4. 2019. 7. Z oznámení o zesplatnění soud zjistil, že [právnická osoba] [jméno] žalovanému dopisem ze dne 5. 6. 2019 oznámil, že jeho dluh ze shora uvedené úvěrové smlouvy se stal zcela splatným a vyzval ho ke splacení celého dluhu. 8. Z výpisu z účtu soud zjistil, že [právnická osoba] [jméno] dne [datum] zaslal na účet č. [bankovní účet] částku ve výši 40 000 Kč. 9. Z předžalobní upomínky včetně podacího lístku soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky. 10. Z výpisu z centrální evidence exekucí soud zjistil, že dne 31. 10. 2017 a dne 7. 11. 2017 [právnická osoba] [jméno] lustroval osobu žalovaného dle rodného čísla s negativním výsledkem. Z pracovní smlouvy soud zjistil, že žalovaný byl od [datum] do [datum] zaměstnán u společnosti [právnická osoba] jako pracovník zákaznického centra, za což mu náležela mzda ve výši 19 000 Kč. Z dodatku k této pracovní smlouvě soud zjistil, že od 1. 6. 2017 byla žalovanému zvýšena mzda na 22 000 Kč. Z výplatních pásek soud zjistil, že v červenci 2017 žalovaný obdržel mzdu ve výši 19 181 Kč, v sprnu 2017 mzdu ve výši 19 494 Kč. 11. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Podle § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 13. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v tehdy platném znění (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 14. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli„ rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“ 15. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od