34 C 176/2021-30 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala žalobou podanou ke zdejšímu soudu zaplacení částky 12 294,87 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela dne 15. 6. 2020 úvěrovou smlouvu [číslo] na základě které žalovanému poskytla úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného a žalovaný se smlouvou zavázal úvěr uhradit v 12 měsíčních splátkách po 1 476 Kč měsíčně. K čerpání úvěru došlo dne 15. 6. 2020, první splátka byla splatná dnem 18. 7. 2020. Úvěr byl úročen úrokem sjednaným v úvěrové smlouvě, od 15. 6. 2020 ve výši 32,27% ročně. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, proto žalobkyně přistoupila ke zesplatnění úvěru dnem 14. 1. 2021 a vyzvala žalovaného k úhradě celé dlužné částky. Žalovaný žalobkyni zaplatil celkem částku 4 428 Kč. Dlužná částka se skládá z neuhrazené jistiny ve výši 11 664,87 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 130 Kč a smluvní pokuty ve výši 500 Kč. Dále žalobkyně požaduje zaplacení úroku ve výši 32,27% ročně z částky 11 664,87 Kč od 15. 1. 2021 do 19. 4. 2021 v kapitalizované výši 1 859,28 Kč, dále úrok ve výši 32,27% ročně z částky 11 664,87 Kč od 20. 4. 2021 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 12 294,87 Kč od 29. 1. 2021 do 19. 4. 2021 v kapitalizované výši 225,08 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 12 294,87 Kč od 20. 4. 2021 do zaplacení. Žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dluhu předžalobní upomínkou. 2. K výzvě soudu žalobkyně doplnila, že v rámci posuzování úvěruschopnosti žalovaného prověřila žalovaného v registru NRKI (pozitivní výsledek), CEE, ISIR (oba registry s negativním výsledkem). Dále si žalobkyně vyžádala výpisy z bankovního účtu žalovaného za tři kalendářní měsíce, ze kterých byly ověřeny příjmy a výdaje žalovaného, bylo zjištěno, že žalovaný pobírá pravidelně mzdu od zaměstnavatele. Úvěr byl žalovanému poskytnut, neboť žalobkyně žalovaného vyhodnotila jako schopného splácet předmětný úvěr. 3. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému řádně a včas předvolal oba účastníky. Žalovaná se z jednání omluvila, žalovaný se bez omluvy k jednání soudu nedostavil, ani nepožádal o odročení jednání, proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen„ o. s. ř.“). 4. Ze smlouvy o hotovostním úvěru a smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] soud zjistil, že účastníci dne 15. 6. 2020 uzavřeli smlouvu, na základě které žalobkyně žalovanému poskytla úvěr ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit spolu s úroky ve výši 32,27% ročně v 12 měsíčních splátkách po 1 476 Kč. Žalovaný ve smlouvě uvedl, že je ženatý, má 1 dítě, bydlí v podnájmu, pracuje u společnosti [právnická osoba] od února 2019. Jeho čistý měsíční příjem dosahuje částky 36 000 Kč a ostatní příjmy domácnosti částky 20 000 Kč. Jedná se o bezúčelový revolvingový úvěr s RPSN 40,60%. Zprostředkovatelem byla společnost [právnická osoba] Smlouva je podepsána oběma účastníky. 5. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad soud zjistil, že žalovaný uhradil splátku ve výši 1 476 Kč dne 21. 7. 2020, dne 7. 8. 2020 a dne 10. 9. 2020, poté přestal hradit. Ke dni 14. 1. 2021 zesplatnila žalobkyně celý dluh. 6. Z výzvy ke splacení celého úvěru včetně podacího archu soud zjistil, že dne 14. 1. 2021 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 13 353,08 Kč s tím, že došlo k zesplatnění celého úvěru z úvěrové smlouvy [číslo]. Výzva byla žalovanému zaslána na adresu [adresa žalovaného]. 7. Z předžalobní upomínky včetně podacího archu soud zjistil, že žalobkyně žalovaného před podáním žaloby opět vyzvala k úhradě dluhu. Výzva byla žalovanému zasílána na adresu [ulice], [obec]. 8. Z dokladů vystavených [anonymizována dvě slova] soud zjistil, že dne 7. 5. 2020 dorazila na účet žalovaného č. [bankovní účet] od [právnická osoba] [anonymizováno] (zaměstnavatele žalovaného) částka ve výši 30 035 Kč a dne 10. 6. 2020 částka 36 570 Kč. 9. Z úvěrové zprávy soud zjistil, že žalovanému bylo odmítnuto jedenáct žádostí o splátkové úvěry, má tři splátkové úvěry, tři kreditní karty, tři ukončené splátkové operace a jednu odmítnutou kreditní kartu. Žalovaný má existující úvěry ve výši: 40 000 Kč, výše měsíční splátky je 4 109 Kč, počet zbývajících splátek je 18 a úvěr byl sjednán na dobu 1,5 roku od 18. 5. 2020 do 18. 11. 2021, dále ve výši 300 000 Kč, výše měsíční splátky je 4 776 Kč, počet zbývajících splátek je 107 a úvěr byl sjednán od 13. 5. 2020 do 16. 4. 2019 a ve výši 300 000 Kč, výše měsíční splátky je 5 964 Kč, počet zbývajících splátek je 48 a úvěr byl sjednán na dobu od 13. 5. 2019 do 15. 5. 2024. Dne 17. 2. 2020 žalovaný požádal o osobní úvěr ve výši 300 000 Kč (84 měsíčních splátek) – žádost odmítnuta. Dne 10. 7. 2019 žalovaný požádal o osobní úvěr ve výši 30 000 Kč (48 měsíčních splátek) – žádost odmítnuta. Dne 17. 2. 2020 žalovaný požádal o osobní úvěr ve výši 30 000 Kč (nepravidelné splátky) – žádost odmítnuta. Dne 17. 2. 2020 žalovaný požádal o osobní úvěr ve výši 300 000 Kč (80 měsíčních splátek) – žádost odmítnuta. Dne 23. 12. 2019 žalovaný požádal o osobní úvěr ve výši 30 000 Kč (24 měsíčních splátek) – žádost odmítnuta. Dne 5. 12. 2019 žalovaný požádal o osobní úvěr ve výši 30 000 Kč (23 měsíčních splátek) – žádost odmítnuta. Dne 26. 8. 2019 žalovaný požádal o osobní úvěr ve výši 50 000 Kč (96 měsíčních splátek) – žádost odmítnuta. Dne 19. 8. 2019 žalovaný požádal o osobní úvěr ve výši 50 000 Kč (96 měsíčních splátek) – žádost odmítnuta. Dne 17. 2. 2020 žalovaný požádal o spotřební úvěr ve výši 100 000 Kč (84 měsíčních splátek) – žádost odmítnuta. Dne 17. 5. 2020 žalovaný požádal o osobní úvěr ve výši 150 000 Kč (70 měsíčních splátek) – žádost odmítnuta. Dne 12. 2. 2020 žalovaný požádal o spotřební úvěr ve výši 600 000 Kč (120 měsíčních splátek) – žádost odmítnuta. Dne 17. 2. 2020 žalovaný požádal o osobní úvěr ve výši 20 000 Kč (12 měsíčních splátek) – žádost odmítnuta. 10. Podle § 580 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 12. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 13. Podle § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 14. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v tehdy platném znění (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 15. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli„ rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“ 16. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v