CS · EN DE FR brzy

34 C 181/2020-61 — Okresní soud v České Lípě

ECLI: ECLI:CZ:OSCL:2021:34.C.181.2020.3
Datum: 2021-01-28
Předmět: o zaplacení 12 774,01 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: ["§ nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 11 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 72 z. č. 458/2000 Sb.",
["místní příslušnost""peněžité plnění"]
O co šlo: o zaplacení 12 774,01 Kč s příslušenstvím (["§ nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 11 vyhl. č. 1)
Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 12 774,01 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že jí na základě smlouvy o sdružených službách dodávky zemního plynu dodávala zemní plyn na adrese odběrného místa [adresa]. Žalobkyně vyúčtovala žalované dodaný plyn za období od 21. 10. 2019 do 9. 2. 2020 fakturou [číslo] ve výši 12 774,01 Kč. Věc obsahuje cizí prvek spočívající v cizí státní příslušnosti žalované, jež je státní občankou [země]. Je proto třeba nejdříve zkoumat, zda český soud má pravomoc ve věci jednat a v kladném případě zda lze věc projednat a rozhodnout podle českého právního řádu. Žalovaná je příslušníkem státu, který není členem Evropské Unie. Zároveň mezi Českou republikou a [země] neexistuje mezinárodní smlouva, která by pravomoc a příslušnost soudů v této věci upravovala. Jelikož nelze pravomoc určit na základě právního aktu EU či mezinárodní smlouvy, přichází v úvahu založení pravomoci na základě § 6 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, v platném znění (dále jen„ ZMPS“). Podle § 6 odst. 1 ZMPS je pravomoc českých soudů dána, jestliže je podle procesních předpisů pro řízení místně příslušný soud na území České republiky, pokud z ustanovení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu nevyplývá něco jiného. Postačuje tedy, je-li dána místní příslušnost českého soudu podle některého § 84 až § 89a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“) či některého ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních. Podle ustanovení § 84 o. s. ř. je k řízení příslušný obecný soud účastníka, proti němuž návrh směřuje, není-li stanoveno jinak. Podle ustanovení § 85 odst. 1 o. s. ř. nestanoví-li zákon jinak, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li fyzická osoby bydliště na více místech, jsou jejím obecným soudem všechny okresní soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale. Nelze-li zjistit bydliště fyzické osoby nebo nelze-li zjistit, v obvodu kterého okresního soudu se fyzická osoba zdržuje, nebo lze-li to zjistit jen s velkými obtížemi, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu se nachází místo trvalého pobytu evidované v informačním systému evidence obyvatel podle zákona o evidenci obyvatel, popřípadě místo jiného pobytu evidované podle jiných právních předpisů. Vzhledem k tomu, že žalovaná má trvalý pobyt na adrese [adresa], je tím založena pravomoc českých soudů k rozhodování o této věci a věc se bude rozhodovat dle českého práva. Vzhledem k tomu, že listinné důkazy předložené žalobkyní byly dostačující, soud usnesením vyzval žalobkyni a žalovanou, aby se ve lhůtě jednoho týdne vyjádřily, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“). V souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. připojil soud doložku, že nevyjádří-li se v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemají námitky. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila. Žalované byla výzva doručena ve smyslu § 49 odst. 2, odst. 4 o. s. ř. dne 30. 11. 2020. Žalovaná se v soudem stanovené lhůtě nevyjádřila, soud má tedy za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů taktéž souhlasí. Žalovaná v řízení netvrdila a ani neprokázala, že by dlužnou částku žalobkyni uhradila. Z předložených listinných důkazů má soud za zjištěné, že žalovaná uzavřela s žalobkyní dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky zemního plynu [číslo] ve které se žalobkyně zavázala dodávat žalované na adresu odběrného místa [adresa] zemní plyn za dohodnutou cenu a žalovaná se zavázala za dodanou energii zaplatit dohodnutou cenu. Žalobkyně dodala žalované v období od 21. 10. 2019 do 9. 2. 2020 zemní plyn za 12 774,01 Kč (faktura [číslo], splatnost dne 9. 3. 2020). Žalovaná byla k zaplacení svého dluhu vyzvána předžalobní upomínkou ze dne 3. 7. 2020. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobkyní jako dodavatelem a žalovanou jako odběratelem byla uzavřena ve smyslu § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), v platném znění, smlouva o sdružených službách dodávky zemního plynu, na základě které se výrobce plynu nebo obchodník s plynem zavazuje dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci plynu nebo obchodníkovi s plynem cenu za dodaný plyn a cenu související služby v plynárenství. Žalobkyně prokázala uzavření smlouvy, dodávku plynu, přičemž žalovaná svoji povinnost uhradit za dodaný plyn dohodnutou cenu nesplnila a dluží tak žalobkyni částku 12 774,01 Kč. Uvedenou částku žalovaná doposud neuhradila, proto soud žalobě vyhověl. Ve smyslu § 1970 obč. zák. soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné částky ode dne následujícího po splatnosti faktury. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 646,40 Kč Tyto náklady řízení sestávají ze soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, odměny za právní zastoupení za dva úkony právní služby po 1 620 Kč dle § 7 bodu 5, § 11 odst. 1 písm. a), písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění (dále jen„ AT“), za přípravu a převzetí zastoupení a sepis žaloby a z paušální náhrady hotových výdajů za uvedené dva úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT. Dále soud žalobkyni přiznal DPH ve výši 21% z částky 3 840 Kč ve výši 806,40 Kč. Žalobkyně požadovala odměnu za právní zastoupení za tři úkony právní služby, avšak předložená předžalobní upomínka ze dne 3. 7. 2020 byla zaslána přímo žalobkyní, nikoli právním zástupcem, a nejedná se tak o úkon právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 písm. d) AT.

Citovaná ustanovení

§ 72 (458/2000 Sb.)§ 1970 (89/2012 Sb.)§ 6 (91/2012 Sb.)§ 101 (99/1963 Sb.)§ 142 (99/1963 Sb.)§ 49 (99/1963 Sb.)§ 84 (99/1963 Sb.)
DomůŽivotní situaceOtázkyPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIWidget pro webyO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.