34 C 307/2020-15 — Okresní soud v České Lípě

Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 950 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne [datum] byl žalovaný hospitalizován v protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanici [ulice], [obec a číslo], která je provozována žalobkyní. Žalobkyně žalovanému provedla vyšetření přítomnosti alkoholu nebo jiné návykové látky v krvi, přičemž přítomnost alkoholu byla prokázána. Žalovaný svůj dluh vůči žalobkyni uznal co do důvodu a výše dne [datum]. Vzhledem k tomu, že listinné důkazy předložené žalobkyní byly dostačující a žalobkyně vyslovila již v žalobě souhlas s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“), soud usnesením vyzval žalovaného, aby se ve lhůtě jednoho týdne vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. V souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. připojil soud doložku, že nevyjádří-li se žalovaný v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky. Žalovanému byla výzva doručena ve smyslu § 49 odst. 2, odst. 4 o. s. ř. dne 28. 12. 2020. Žalovaný se v soudem stanovené lhůtě nevyjádřil, soud má tedy za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů taktéž souhlasí. Žalovaný v řízení netvrdil a ani neprokázal, že by dlužnou částku žalobkyni uhradil. Z předložených listinných důkazů má soud za zjištěné, že žalovaný byl dne [datum] hospitalizován na záchytné stanici [ulice], [obec a číslo], která je provozována žalobkyní. Žalobkyně žalovanému za hospitalizaci vystavila fakturu [číslo] na částku 1 950 Kč se splatností dne 2. 9. 2019. Dne [datum] žalovaný svůj dluh vůči žalobkyni písemně uznal do výše 1 950 Kč z důvodu provedeného vyšetření, ošetření a pobytu v záchytné stanici dne [datum]. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“) uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Podle § 89e zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, v platném znění, prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Pokud byla záchytná služba poskytnuta nezletilé osobě, která není plně svéprávná, hradí náklady její zákonný zástupce. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný byl z důvodu opilosti hospitalizován ve zdravotnickém zařízení žalobkyně a v souvislosti s touto hospitalizací byly žalobkyní vynaloženy náklady na úkony zdravotnického personálu a materiálu v celkové výši 1 950 Kč dle platného ceníku žalobkyně. Žalovaný svůj dluh vůči žalobkyni písemně uznal co do důvodu a výše. Žalovaný tyto náklady žalobkyni dosud neuhradil, proto soud žalobě ve smyslu § 2053 o. z. v plném rozsahu vyhověl. Žalobkyni dále náleží ve smyslu § 1970 o. z. úrok z prodlení, jehož výše se odvíjí od nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, odměna ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu), paušální náhrada nákladů ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.