36 C 340/2021-17 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobou v této věci, podanou dne 2. 7. 2021, domáhal se žalobce po žalovaném zaplacení částky 31 185,05 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že jeho aktivní legitimace je dána na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 1. 2021 a její přílohy č. 1 – Seznamu pohledávek, která byla uzavřena mezi žalobcem a společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ Banka“). Banka uzavřela se žalovaným dne 26. 3. 2012 Smlouvu o Bankovních produktech a službách (dále jen„ Smlouva“), na základě níž se Banka zavázala poskytnout žalovanému bankovní produkty a služby. V uvedené smlouvě se Banka zavázala zřídit a vést pro žalovaného bankovní účet č. [bankovní účet] specifikovaný v Dispozicích ke Smlouvě, jež jsou její nedílnou součástí. Dále se Banka zavázala provádět na tomto účtu vklady a výplaty dle pokynů žalovaného a úročit aktuální zůstatek účtu proměnlivou úrokovou sazbou uveřejněnou v aktuálním sazebníku. Žalovaný se zavázal svěřit Bance peněžní prostředky, dodržovat podmínky sjednané v Dispozicích smlouvy, udržovat na běžném účtu [anonymizováno] peněžních prostředků, nejméně ve výši minimálního zůstatku, a platit za vedení běžného účtu a platební styky poplatky dle platného Sazebníku. Banka se zavázala poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr Flexikredit, kterým umožnila žalovanému přečerpat prostředky na běžném účtu až do výše Povoleného úvěrového limitu ve výši 5 000 Kč sjednaného v aktuálních Dispozicích ke smlouvě, žalovaný se zavázal dodržet Měsíční kreditní příjem a Kreditní období na běžném účtu a nepřekročit Povolený limit. Žalovaný svou povinnost nesplnil, zejména tím, že překročil sjednanou výši úvěrového limitu a nesplácel úvěr řádně a včas. Z tohoto důvodu Banka využila svého práva a převedla dne 2. 9. 2019 aktuální výši nepovoleného přečerpání účtu 31 399,24 Kč na nově zřízený úvěrový účet č. [bankovní účet], a to za účelem jeho uhrazení žalovaným v pravidelných splátkách, což Banka písemně oznámila žalovanému včetně výše a počtu pravidelných splátek. Žalovaný však ani přesto svou povinnost nesplnil a dlužnou částku nesplatil. Z tohoto důvod využila Banka svého práva a prohlásila úvěr za ihned splatný v celé výši, a to ke dni 6. 1. 2020, neboť žalovaný porušil svoji stanovenou splátkovou povinnost. Žalovaný tak nadále dluží žalobci: na jistině částku 30 385,05 Kč, smluvní poplatky ve výši 800 Kč, úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni 28. 1. 2021 ve výši 2 620,80 Kč, úrok z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 30 385,05 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení, a smluvní úrok ve výši 21,99 % p.a. z částky 30 385,05 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení. Žalovaný svou povinnost nesplnil a svůj dluh nezaplatil, neučinil tak ani poté, co ho žalobce v souladu s ust. § 142a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) vyzval k zaplacení a nabídl mu smírné – mimosoudní řešení spočívající v možnosti dluh splácet v pravidelných měsíčních splátkách. 2. Stanovisko žalovaného k žalobě nebylo zjištěno, žalovaný vyjádření k žalobě nepodal, k ústnímu jednání konanému soudem k projednání žaloby se nedostavil, svou neúčast neomluvil, nepožádal o odročení jednání; žalobce se z neúčasti u jednání soudu omluvil a navrhl projednání věci ve své nepřítomnosti na podkladě dříve zaslaných listinných dokladů. Soud jednal a rozhodl ve věci samé v nepřítomnosti účastníků řízení podle § 101 odst. 3 o. s. ř., na podkladě důkazů doložených žalobcem. 3. Soud žalobě jako důvodné vyhověl. Z dokladů předložených ve věci k důkazu žalobcem, a sice ze Všeobecných produktových podmínek Banky včetně Sazebníku poplatků za produkty a služby pro fyzické osoby nepodnikatele platný od 31. 12. 2013, Základních produktových podmínek spotřebitelského kontokorentního úvěru, Smlouvy o bankovních produktech a službách uzavřené mezi [právnická osoba] a žalovaným dne 26. 3. 2012, Dispozic ke smlouvě o bankovních produktech a službách sjednaných mezi [právnická osoba] a žalovaným dne 13. 1. 2014, sdělení Banky žalovanému o ukončení poskytování Flexikreditu k běžnému účtu č. [bankovní účet] ze dne 11. 8. 2019, sdělení Banky žalovanému o ukončení poskytování Flexikreditu k běžnému účtu č. [bankovní účet] a otevření úvěrového účtu ze dne 3. 9. 2019, oznámení Banky žalovanému o zesplatnění dluhu ze dne 8. 1. 2020, výpisu z úvěrového účtu žalovaného vystaveného Bankou ke dni 25. 1. 2021, Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi Bankou a žalobcem dne 21. 1. 2021 včetně Seznamu postoupených pohledávek, oznámení ze dne 2. 2. 2021 Banky žalovanému o postoupení pohledávky a předžalobní upomínky právního zástupce žalobce žalovanému ze dne 23. 2. 2021 včetně dokladu o podání této písemnosti k doručení poštou, bylo zjištěno a soud má za prokázané, že na základě Smlouvy o bankovních produktech a službách včetně Dispozic k této smlouvě Banka poskytla žalovanému spotřebitelský kontokorentní úvěr Flexikredit, jímž umožnila žalovanému přečerpat finanční prostředky na běžném účtu až do výše povoleného limitu ve výši 5 000 Kč. Žalovaný opakovaně porušil smluvní podmínky Flexikreditu tím, že překročil sjednanou výši povoleného limitu a nesplácel úvěr řádně a včas, z toho důvodu právní předchůdce žalobce ukončil poskytování Flexikreditu a dopisem ze dne 3. 9. 2019 informoval žalovaného o převedení dluhu z běžného účtu ve výši 31 399,24 Kč na nově otevřený úvěrový účet a vyzval žalovaného k úhradě tohoto dluhu ve 24 pravidelných měsíčních splátkách po 1 308,30 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný ani poté dlužnou částku nesplatil, prohlásila Banka úvěr za ihned splatný v celé výši, a to ke dni 6. 1. 2020, a žalovaný tak dluží žalobci, jenž nabyl pohledávku za žalovaným Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 21. 1. 2021, dlužnou jistinu úvěru ve výši 30 385,05 Kč, smluvní poplatky ve výši 800 Kč, úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni 28. 1. 2021 ve výši 2 620,80 Kč, úrok z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 30 385,05 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení, a smluvní úrok ve výši 21,99 % p.a. z částky 30 385,05 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení (s ohledem na faktickou neúčast žalovaného v tomto řízení nebyly zpochybněny tvrzení a důkazní dokumentace k případu, jak je předložil žalobce a z nichž nárok uplatněný jím vůči žalovanému v této věci vyplývá). 4. Soud uložil žalovanému zaplatit žalobci dlužnou jistinu úvěru, smluvní poplatky, úroky z úvěru smluvní a zákonné, kdy nárok v této věci žalobce uplatnil v souladu s úpravou danou § 708 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (účet), § 1879 a násl. (postoupení pohledávky), § 2395 a násl. (smlouva o úvěru, smluvní úrok), § 1802 a násl. (úroky), § 1970 (zákonný úrok z prodlení) zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výše zákonného úroku z prodlení). 5. Podle § 142 odst. 1, § 142a odst. 1, § 151 odst. 1, 2 o. s. ř. byl žalovaný zavázán nahradit žalobci, ve věci procesně úspěšnému, náklady řízení, a to zaplacený soudní poplatek 1 248 Kč a náklady zastoupení žalobce advokátem (3 x 2 380 Kč – odměna za 3 úkony právní pomoci – příprava a převzetí zastoupení, žaloba, předžalobní výzva k plnění, 3 x 300 Kč – paušální náhrada věcných výdajů spojených s uvedenými třemi úkony právní pomoci, 1 688,40 Kč – částka odpovídající 21% DPH z uvedené odměny a náhrad), přiznáno v souladu s úpravou danou vyhláškou č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, v platném znění (§§ 1, 2, 7 bod 5., 11 odst. 1 písm. a), d), 13, 14a), náklady řízení celkem ve výši 10 976,40 Kč.