37 C 250/2020-12 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu proti žalované domáhal zaplacení částky 945 Kč se zákonným úrokem z prodlení specifikovaným v žalobě. Svůj nárok dovozuje ze skutečnosti, že žalovaná je držitelem televizního přijímače a nezaplatila zákonem stanovený televizní poplatek za měsíce 01/ 2019 až 09/ 2019 v celkové výši 945 Kč, která je předmětem žaloby. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k ústnímu jednání konanému dne 4.1.2021 se bez omluvy nedostavila. Z uvedeného důvodu postupoval soud podle § 101 odst. 3 o.s.ř. a projednal a rozhodl věc v nepřítomnosti žalované, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. 3. Soud provedl důkaz následující důkazy: 4. Z potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků prostřednictvím České pošty – výpis z evidence České pošty ze dne 8.7.2020, soud zjistil, že žalovaná v měsíci 06/2018 přihlásila svůj televizní přijímač k platbě televizních poplatků. Z platební bilance žalované vyplývá, že celkový dluh žalované činí 945 Kč s příslušenstvím. Z dopisů adresovaného žalované vyplývá, že žalobce žalovanou upozorňoval na její dluh a vyzýval jí k zaplacení ve lhůtě 10 dnů. 5. Podle § 2 odst. 2 zák. č. 348/2005 Sb. se televizní poplatek platí ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání bez ohledu na způsob příjmu (dále jen "televizní přijímač"). Toto zařízení se považuje za televizní přijímač i v případě, že si jej poplatník upraví k jinému účelu. Podle § 3 odst. 2, poplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží 4) nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. Podle § 6 měsíční výše televizního poplatku činila v roce 2019 částku 135 Kč. Podle § 10 citovaného zákona, nezaplatí-li poplatník včas televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. 6. S ohledem na shora uvedené soudu nezbylo než žalobě vyhovět, kdy bylo prokázáno, že žalovaná měla povinnost platit stanovený poplatek v zákonem uvedené výši, tento poplatek platila nepravidelně a ke dni podání žaloby jí vznikl dluh ve výši 945 Kč. Ve smyslu § 1970 obč. zák. soud přiznal žalobci úroky z prodlení, a to v souladu s naříz. vlády č. 351/2013 Sb. 7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a žalobci přiznal náhradu v plné výši s ohledem na jeho procesní úspěch ve věci. Na náhradu těchto nákladů byla přiznána celkem částka ve výši 1126 Kč, představující soudní poplatek 400 Kč, odměna za právní zastoupení 400 Kč dle vyhlášky č. 177/96 Sb., 3x režijní paušál po 100 Kč dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů a 21% DPH.