38 C 309/2020-25 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 30. 9. 2020 domáhala zaplacení částky 18 000 Kč s úrokem z prodlení. V žalobě tvrdila, že s žalovaným sepsala dne 27. 7. 2018 dohodu o splácení, žalovanému poskytla částku 20 000 Kč na jeho výdaje s bydlením, žalovaný se zavázal splácet uvedenou částku po 2 000 Kč měsíčně, uhradil pouze 2 000 Kč dne 21. 8. 2018, zbývající splátky neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k ústnímu jednání se nedostavil, ačkoliv byl řádně obeslán, soud proto ve smyslu ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v nepřítomnosti žalovaného a vyšel z tvrzení obsažených v žalobě a důkazů žalobkyní navržených. 3. Z listiny ze dne 27. 7. 2018 označené jako Dohoda bylo zjištěno, že uvedeného dne poskytla žalobkyně žalovanému částku 20 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku splácet v měsíčních splátkách po 2 000 Kč splatných vždy k 15. dni v měsíci. Z dopisu ze dne 3. 9. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 18 000 Kč s tím, že žalovaný může dluh uhradit ve splátkách. Z dodejky a podacího lístku ze dne 3. 9. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně odeslala na adresu žalovaného doporučený dopis. Z výpisu účtu č. [bankovní účet] bylo zjištěno, že z tohoto účtu byla dne 26. 7. 2018 odeslána na účet č. [bankovní účet] částka 20 000 Kč. 4. Soud dospěl k závěru, že skutkový stav je následující: Žalobkyně poskytla žalovanému dne 27. 7. 2018 částku 20 000 Kč, žalovaný se zavázal uvedenou částku vrátit v měsíčních splátkách po 2 000 Kč, uhradil pouze jedinou splátku, dosud neuhradil zbývajících 18 000 Kč. 5. Podle ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 6. Soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní jako zapůjčitelem a žalovaným vydlužitelem byla platně sjednána smlouva o zápůjčce ve smyslu ust. § 2390 a násl. občanského zákoníku. Pokud žalobkyně požaduje po žalovaném vydlužiteli vrácení nevrácené části poskytnuté zápůjčky ve výši 18 000 Kč, je její žaloba po právu. 7. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitl se s placením dluhu v prodlení, a soud proto ve smyslu § 1970 o.z. žalobkyni přiznal i úroky z prodlení, žalobkyně požadovala nižší než zákonný úrok z prodlení. 8. O nákladech řízení rozhodl soud podle §142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a proto soud uložil žalovanému povinnost nahradit jí náklady soudního řízení ve výši 2 200 Kč. Na náhradu těchto nákladů byl přiznán soudní poplatek 1 000 Kč a náhrada hotových výdajů ve výši 1 200 Kč za předžalobní výzvu, podání žaloby, přípravu k jednání a účast na jednání ve smyslu ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. ve výši 300 Kč za každý úkon podle § 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu.