CS · EN DE FR brzy

38 C 316/2021-24 — Okresní soud v České Lípě

ECLI: ECLI:CZ:OSCL:2021:38.C.316.2021.1
Datum: 2021-10-14
Předmět: O zaplacení 1 522 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: ["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 202 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2758 z. č. 89/2012 Sb.", "§ z. č. 235/2004 Sb.", "§
["peněžité plnění""pojištění odpovědnosti za škodu"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: O zaplacení 1 522 Kč s příslušenstvím. Aplikuje: § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., § nař. vl. č. 351/2013 Sb., § 202 (99/1963 Sb.), § 142 (99/1963 Sb.).
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném přiznání shora uvedené částky, která představuje dlužné pojistné z pojistné smlouvy ([anonymizována dvě slova] [číslo pasu] [anonymizována dvě slova]) uzavřené na dobu neurčitou s počátkem pojištění 2. 11. 2019 a pojistným splatným pololetně ve výši 2 870 Kč. Žalovaný ničeho neuhradil ani v návaznosti na výzvy žalobkyně s upozorněním na možnost ukončení smlouvy po splatnosti a dluží tak pojistné za období od 2. 5. 2020 do 7. 8. 2020, kdy byla smlouva ukončena, spolu s náklady spojenými s upomínáním a vymáháním dlužného pojistného ve výši 300 Kč. 2. Žalovaný, ač řádně obeslán, se k jednání nedostavil a soud tedy v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“) jednal a rozhodoval v jeho nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Soud má za zjištěné, že účastníci uzavřeli dne 21. 10. 2019 pojistnou smlouvu [číslo] (dále jen„ smlouva“), jejímž předmětem bylo Autopojištění Combi Plus III zahrnující pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla tovární značky Škoda, model Octavia, [registrační značka], s pojištěním skel vozidla a pojištěním přírodních rizik, a to na dobu neurčitou. Žalovaný se zavázal hradit žalobkyni roční pojistné ve výši po slevě 5 739 Kč splatné pololetně ve splátkách po 2 870 Kč. Odkaz na součást smlouvy v podobě sazebníku vybraných poplatků za vymáhání pojistného u produktů neživotního pojištění (mj. 160 Kč za upomínku k zaplacení dlužného pojistného, 80 Kč za předžalobní upomínku po zániku smlouvy formou dopisu/SMS a 120 Kč za předžalobní upomínku formou dopisu), jehož aktuální podoba je k dispozici na webových stránkách či libovolné pobočce pojistitele, se nachází v Čestném prohlášení pojistníka spolu s navazujícím prohlášením pojistníka (žalovaného), že před uzavřením smlouvy převzal v listinné nebo jiné textové podobě veškeré součásti smlouvy a seznámil se s nimi. Žalovaný nato přes upomínky ze dne 18. 5. 2020 a 2. 6. 2020 neuhradil pojistné ve výši 2 279 Kč, proto byla smlouva ukončena ke dni 6. 8. 2020, o čemž byl žalovaný písemně informován v oznámení ze dne 21. 8. 2020 (výše pohledávky 1 222 Kč). Celkově byl žalovanému vyúčtován první předpis za období od 2. 11. 2019 do 1. 5. 2020 (2 870 Kč), vymáhací předpis za období od 2. 5. 2020 do 6. 8. 2020 (1 513 Kč) a náklady za vymáhání (2x 300 Kč), po úhradách ve výši 2 870 Kč a 591 Kč tak dluh činil 1 522 Kč. Tato částka byla žalovanému rovněž účtována ve výzvě (pokusu o smír) ze dne 21. 9. 2020 a v předžalobní upomínce ze dne 17. 12. 2020 byly dále uvedeny náklady spojené s vymáháním pohledávky ve výši 3 146 Kč. 4. Soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva ve smyslu § 3 a násl. zákona č. 168/1999 Sb., v tehdy platném znění, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, doplňková pojištění (skel vozidla a přírodních rizik) se řídí úpravou zakotvenou v ustanovení § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“). Pojištění zaniklo ve smyslu § 12 odst. 1 písm. e) zákona pro nezaplacení pojistného. Žalobkyni z uzavřené smlouvy vznikl nárok na zaplacení dlužného pojistného ve smyslu § 13 odst. 2 zákona, pokud jej požaduje za období od 2. 5. 2020 do 7. 8. 2020 ve výši 922 Kč (po započtení platby žalovaného ve výši 591 Kč), považuje soud tento její nárok za důvodný. Žalobkyně v žalobě uvádí, že žalovaná částka ve výši 1 522 Kč je tvořena pouze pojistným a 300 Kč na nákladech za vymáhání, to však lze po provedení důkazu přehledem inkasní bilance vyloučit. Naopak je zřejmé, že žalobkyně se domáhá dalších 300 Kč (tedy celkem 600 Kč) z titulu poplatků za upomínání dle svého přehledu poplatků (fakticky všeobecných obchodních podmínek), přičemž soud neshledal důvod pro částečné započtení plnění zaslaného žalovaným na poplatek za upomínání. Takto zpoplatněné upomínky mají dle soudu charakter smluvních pokut, které v daném případě navíc dosahují výše 65 % dlužného pojistného. S ohledem na nález Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11, podle něhož v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis), nemohl soud žalobkyni smluvní pokuty přiznat, neboť pojistná smlouva mezi žalobkyní a žalovaným je smlouvou spotřebitelskou a ujednání o smluvní pokutě neobsahovala. Vzhledem k množství zasílaných upomínek a oznámení však soud považoval za spravedlivé přiznat žalobkyni částku 100 Kč, proto žalobě vyhověl co do částky 1 022 Kč a zamítl ji do částky 500 Kč. 5. Ve smyslu § 1970 o.z. soud přiznal žalobkyni úroky z prodlení, a to v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že částečně úspěšné žalobkyni (aritmeticky z 67,1 %) přiznal poměrnou část nákladů řízení ve výši 510 Kč. Ty celkové dosáhly výše 1 489 Kč a podle obsahu spisu sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, odměny právního zástupce za tři úkony právní služby spočívající v převzetí věci, sepisu výzvy a sepisu žaloby (3x 200 Kč), paušální náhrady hotových výdajů spojených se třemi úkony právní služby (3x 100 Kč), částky ve výši 189 Kč odpovídající 21 % DPH z uvedené odměny a náhrad, již je advokát povinen ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř. z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. V daném případě soud dospěl k závěru, že žaloba je svým obsahem jednoznačně formulářovou žalobou. Opakovanost nastává v okamžiku existence tří dalších obdobných návrhů, žalobkyně takových návrhů jen u zdejšího soudu podala desítky. Za ustálený vzor lze považovat takové návrhy, které se v zásadě neliší ve struktuře, v druhu nároků opírajících se o stejná ustanovení právních předpisů a v právech a povinnostech účastníků smlouvy, přičemž jsou dokládány stejným druhem důkazů. I v tomto ohledu jsou zmíněné opakované návrhy obdobné. 7. Odůvodnění tohoto rozhodnutí bylo vyhotoveno podle § 157 odst. 4 o.s.ř.

Citovaná ustanovení

§ 3 (168/1999 Sb.)§ (235/2004 Sb.)§ 1970 (89/2012 Sb.)§ 2758 (89/2012 Sb.)§ 142 (99/1963 Sb.)§ 157 (99/1963 Sb.)§ 202 (99/1963 Sb.)
DomůŽivotní situaceŽivnostiOtázkyPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIWidget pro webyO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.