38 C 398/2020-28 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela dne 18. 1. 2019 pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo„ FLEXI životní pojištění“. Žalovaný i přes upomínky ze strany žalobkyně dluží pojistné za období od 1. 7. 2019 do 2. 12. 2019, kdy došlo k zániku pojistné smlouvy. 2. Žalovaný, ač řádně obeslán, se k jednání nedostavil a soud tedy v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“) jednal a rozhodoval v jeho nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Soud má za zjištěné, že žalovaný na základě jednání s pojišťovacím zprostředkovatelem uzavřel s žalobkyní dne 18. 1. 2019 pojistnou smlouvu (předmět FLEXI životní pojištění) s počátkem pojištění dne 1. 2. 2019 a měsíčním pojistným ve výši 780 Kč, kdy 1. pojistné bylo splatné k 17. 2. 2019 a následujíc pojistné vždy k 1. dni příslušného kalendářního měsíce. Doba trvání byla s žalovaným ujednána na do dosažení věku 75 let žalovaným a v tomto dlouhodobém horizontu mělo docházet k investování. Odkaz na přílohy smlouvy včetně Modelace vývoje pojištění, Všeobecných pojistných podmínek a Přehledu poplatků a parametrů produktu FLEXI životní pojištění (dále jen„ sazebník poplatků“) se nachází v závěrečných ustanoveních spolu s navazujícím prohlášením pojistníka (žalovaného), že před uzavřením smlouvy převzal v listinné nebo jiné textové podobě veškeré přílohy smlouvy jakožto její nedílné součásti a seznámil se s nimi. Ke smlouvě byla rovněž v listinné podobě připojena a žalovaným podepsána příloha Modelace vývoje pojištění včetně výše odkupného (dále jen„ modelace vývoje pojištění. Žalovaný se dostal do prodlení s hrazením předepsaného pojistného a byl upomínkou ze dne 8. 10. 2019 upomenut k úhradě dlužného pojistného ve výši 2 340 Kč (3x 780 Kč za období od 1. 7. 2019 do 30. 9. 2019) do 2. 12. 2019 s upozorněním na možnost zániku pojištění při marném uplynutí lhůty k úhradě. Smlouva byla ukončena ke dni 2. 12. 2019, kapitálová hodnota smlouvy k tomuto dni činila – 4 832,94 Kč a žalovanému byl vyúčtován poplatek za předčasné ukončení pojistné smlouvy ve výši 350 Kč s dlužným pojistným za období od 1. 7. 2019 do 2. 12. 2019 ve výši 3 950 Kč, tedy celková částka 4 300 Kč, k jejíž úhradě byl žalovaný vyzván v pokusu o smír ze dne 13. 1. 2020 i předžalobní upomínce ze dne 26. 3. 2020. 4. Soud dospěl k závěru, že účastníci uzavřeli ve smyslu ust. § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) pojistnou smlouvu. Žalovaný, který neuhradil pojistné, byl řádně vyzván žalobkyní ve smyslu § 2804 o.z. upomínkou k zaplacení dlužného pojistného s poučením o možnosti zániku pojištění v případě nezaplacení pojistného. Poněvadž žalovaný dlužné pojistné neuhradil, sjednané pojištění zaniklo dnem 2. 12. 2019. Žalobkyni z tohoto titulu vznikl nárok ve smyslu § 2782 o.z. na pojistné, domáhá-li se jej žalobkyně za dobu od 1. 7. 2019 do 2. 12. 2019, považuje soud tento její nárok za důvodný. Žalobkyně se v žalobě domáhá dalších 350 Kč z titulu poplatku za předčasné ukončení pojistné smlouvy dle svého sazebníku poplatků (fakticky všeobecných obchodních podmínek), který má ale dle soudu charakter smluvní pokuty. S ohledem na nález Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11, podle něhož v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis), nemohl soud žalobkyni přiznat smluvní pokutu ve výši 350 Kč, pojistná smlouva mezi žalobkyní a žalovaným je smlouvou spotřebitelskou a ujednání o smluvní pokutě neobsahovala. S ohledem na výše uvedené soud žalobě vyhověl co do částky 3 950 Kč a zamítl ji do částky 350 Kč. 5. Ve smyslu § 1970 o.z. soud přiznal žalobkyni úroky z prodlení, a to v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 6. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř., když žalobkyni neúspěšné v poměrně malé části přiznal účelně vynaložené náklady řízení ve výši 1 489 Kč. Ty podle obsahu spisu sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, odměny právní zástupkyně za tři úkony právní služby spočívající v převzetí věci, sepisu výzvy a sepisu žaloby (3x 200 Kč), paušální náhrady hotových výdajů spojených se třemi úkony právní služby (3x 100 Kč), částky ve výši 189 Kč odpovídající 21 % DPH z uvedené odměny a náhrad, již je advokát povinen ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř. z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. V daném případě soud dospěl k závěru, že žaloba je svým obsahem jednoznačně formulářovou žalobou. Opakovanost nastává v okamžiku existence tří dalších obdobných návrhů, žalobkyně takových návrhů jen u zdejšího soudu podala desítky. Za ustálený vzor lze považovat takové návrhy, které se v zásadě neliší ve struktuře, v druhu nároků opírajících se o stejná ustanovení právních předpisů a v právech a povinnostech účastníků smlouvy, přičemž jsou dokládány stejným druhem důkazů. I v tomto ohledu jsou zmíněné opakované návrhy obdobné. 7. Odůvodnění tohoto rozhodnutí bylo vyhotoveno podle § 157 odst. 4 o.s.ř.