48 C 302/2020-41 — Okresní soud v České Lípě

Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že [právnická osoba] s žalovaným uzavřela [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž podkladě poskytla žalovanému v hotovosti částku 8 000 Kč. Žalovaný se zavázal věřiteli uhradit zpět kromě jistiny dále poplatek 2 737,93 Kč, a to vše do 12. 4. 2019. Žalovaný neuhradil ničeho, z důvodu prodlení se žalobkyně domáhá také úhrady smluvní pokuty ve výši 5 784,16 Kč na podkladě článku VIII.1.c. úvěrové smlouvy a sjednaného poplatku za upomínky ve výši 450 Kč. Původní věřitel postoupil pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek na [právnická osoba] [anonymizováno], přechodný věřitel následně smlouvou z [datum] postoupil pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Žalovaná byla o úhradu upomenuta bezvýsledně. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K ústnímu jednání se žádný z účastníků nedostavil, právní zástupce žalobkyně svoji nepřítomnost omluvil, žalovaný nikoliv. Z uvedeného důvodu postupoval soud dle § 101 odst. 3 o. s. ř. a projednal a rozhodl věc bez přítomnosti účastníků. Vzhledem k tomu, že žalovaný zůstal ve sporu pasivní, vycházel soud z žalobkyní předložených listin (smlouva o úvěru s přílohou, smlouvy o postoupení souboru pohledávek s přílohou, úvěrové podmínky, upomínka), a zjistil, že žalovaný dne [datum] s původním věřitelem uzavřel úvěrovou smlouvu [číslo] pro částku ve výši 8 000 Kč. Ze smlouvy a informací o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli navýšenou o poplatek a úrok v celkové výši 2 737,93 Kč do 28 dnů. Pro případ prodlení byla smluvními stranami v bodě VIII.1.c. stanovena smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Na základě smluv o postoupení pohledávek ze dne [datum] a [datum] došlo k postoupení pohledávky za žalovanou přechodnému věřiteli a následně žalobkyni. Žalovaný byl dopisem z 23. 3. 2020 (tj. před podáním žaloby) o úhradu dlužné částky upomenut. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že poskytne úvěrovanému na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. V souladu s § 2392 odst. 1 větou první o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 2048 o.z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Soud má za zjištěné, že původní věřitel poskytl žalovanému na základě smlouvy o úvěru v hotovosti částku 8 000 Kč a žalovaný se zavázal spolu s touto částkou vrátit původnímu věřiteli poplatek ve výši 2 517 Kč a úrok ve výši 220,93 Kč, to vše do 28 dnů. Žalovaný však tuto povinnost nesplnil, dostal se do prodlení, proto žalobkyně požaduje smluvní pokutu ve výši 5 784,16 Kč a sjednaný poplatek za upomínky ve výši 450 Kč. Následně došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na přechodného věřitele a dále na žalobkyni. Mezi účastníky nebylo sporné, že žalovaný neuhradil dosud na dluh ničeho. Soud vyhověl žalobě v plné výši. Dále byl přiznán úrok z prodlení z částky jistiny za dobu po splatnosti dluhu. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 972,09 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Soud při rozhodování o výši náhrady nákladů řízení přihlédl k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/07 ze dne 24. července 2007, o drobných nárocích, které se týká pohledávek z občanskoprávních a obchodních závazků nepřevyšující částku 2.000 euro, a zároveň vzal na zřetel nález Ústavního soudu ze dne 29. března 2012, sp. zn. I. ÚS 3923/2011, o nutnosti dodržení principu proporcionality mezi výší vymáhané částky a náhradou nákladů řízení.