48 C 86/2021-55 — Okresní soud v České Lípě

Zkrácené odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. Žalobou podanou dne 7. 5. 2020 se žalobce domáhá na žalovaném zaplacení částky 9 463,95 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce ([právnická osoba]) dne [datum] uzavřel s žalovaným smlouvu vedení účtu č. [bankovní účet] a poskytnutí kontokorentního úvěru, na základě které poskytl žalovanému úvěr povolením debetního zůstatku běžného účtu do výše 5 000 Kč. Žalovaný se zavázal udržovat měsíční kreditní příjem ve výši 50% povoleného debetu, včetně dohodnutého úroku a poplatku za čerpání. Žalovaný si neplnil své povinnosti a poskytnutý úvěr řádně nesplácel. Z toho důvodu došlo ke dni 9. 10. 2017 k ukončení úvěrové smlouvy, dluh byl převeden na účet úvěrový a žalovaný byl vyzván k úhradě aktuálně nesplacené částky ve výši 9 463,95 Kč. Nesplacená výše úvěru se úročí úrokem ve výši 21,99% ročně. Žalobce současně požaduje přiznání zákonných úroků z prodlení. Předmětem žaloby je dále kapitalizovaný úrok a zákonný úrok z prodlení. Žalovaný, ač řádně obeslán, se k jednání nedostavil a soud tedy jednal a rozhodoval v nepřítomnosti žalovaného (§ 101 odst. 3 o.s.ř.). Z hlediska skutkového stavu věci soud zjistil, že mezi žalovaným a předchůdkyní žalobkyně skutečně došlo k uzavření shora specifikované úvěrové smlouvy, na základě níž vyčerpal žalovaný shora uvedenou částku, neplnil své povinnosti ze smlouvy, nehradil stanovené měsíční splátky, a protože spolu s uzavřením smlouvy přistoupil mj. i k všeobecným obchodním podmínkám právního předchůdce žalobkyně, je povinen uhradit žalobkyni vzniklý dluh včetně veškerého příslušenství tak, jak je podrobně rozepsáno shora. Právní poměry účastníků se řídí ust. § 2395 a násl. o. z. Smlouvou o úvěru se podle § 2395 o. z. úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Na základě výše uvedeného shledal soud nárok žalobce po právu, a proto žalobě v celém rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 934 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 9 463,95 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 400 Kč ve výši 1 134 Kč.