51 C 145/2021-29 — Okresní soud v České Lípě

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu (dále jen„ žaloba“), který byl soudu doručen dne 5. 1. 2021, se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky ve výši 4.772,02 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobkyně v řízení tvrdila, že žalované na základě žádosti – návrhu na uzavření smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne [datum] poskytla spotřebitelský úvěr ve výši 27.000 Kč tak, že za žalovanou uhradila částku odpovídající výši úvěru. Žalovaná se měla zavázat splatit úvěr 20 měsíčními splátkami, výše jednotlivé splátky 1.350 Kč, splatnost vždy k 17. dni v měsíci, počínaje dne 17. 12. 2018. Dne 17. 7. 2020 měla nastat splatnost poslední splátky úvěru, dluh žalované v rozsahu částky 4.772,02 Kč se měla stát splatným v celém rozsahu, má se jednat o jistinu úvěru. Žalovaná již neměla ničeho zaplatit. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Ve věci bylo nařízeno jednání dne [datum]. Žalobkyně se z účasti na jednání řádně a včas omluvila, o odročení jednání bez dalšího nežádala. Žalované bylo předvolání k jednání doručeno dne 1. 11. 2021, stejného dne byla žalované doručena žaloba. Žalovaná se jednání nezúčastnila, ani se řádně a včas z důležitého důvodu z účasti na jednání neomluvila. Soud proto ve věci postupoval podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a věc rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Vyšel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Při písemném vyhotovení odůvodnění rozsudku bylo postupováno podle § 157 odst. 4 o. s. ř., kdy v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 4. Z provedené dokazování (smlouva o poskytnutí úvěru, úvěrové podmínky, dopis ze dne 26. 10. 2020, předžalobní upomínka ze dne 1. 12. 2020 s plnou mocí) je za zjištěné uzavření smlouvy mezi žalobkyní a žalovanou [datum] a poskytnutí peněžních prostředků žalované ve výši 27.000 Kč na nákup nábytku. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr vrátit 20 měsíčními splátkami, výše jednotlivé měsíční splátky 1.350 Kč, splatnost vždy k 17. dni v měsíci, první splátka splatná 17. 12. 2018. Úvěr byl poskytnut v den uzavření smlouvy. Žalovaná však neplnila řádně a včas, za platbu splátek v prodlení byly žalované vyúčtovány jednotlivé poplatky, žalovaná proto doposud žalobkyni na poskytnutém úvěru nevrátila částku ve výši 4.772,02 Kč. Soud proto žalobě vyhověl s odkazem na § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen “o. z.”), neboť v řízení bylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru s žalovanou, poskytnutí peněžních prostředků a dosud zcela nesplněný závazek žalované vrátit žalobkyni peněžní prostředky poskytnuté žalobkyní. Protože je žalovaná v prodlení s vrácením peněžních prostředků, žalobkyni náleží i úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ode dne 18. 7. 2020. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.