51 C 193/2021-13 — Okresní soud v České Lípě

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu (dále jen„ žaloba“), který byl soudu doručen dne 1. 3. 2021, se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 14.400 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobkyně v řízení tvrdila uzavření smlouvy o podnikatelském úvěru dne [datum] a poskytnutí peněžních prostředků ve výši 7.000 Kč, které žalovaný měl vrátit do 13. 10. 2020. Žalovaný se měl zavázat uhradit žalobkyni v případě prodlení s úhradou jakékoliv splátky jednorázovou sankci ve výši 500 Kč, žalovaný měl být v prodlení s úhradou pěti splátek, sankce má proto činit částku 2.500 Kč. Stejně tak žalovaný měl zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 50 Kč za každý den čerpání úvěru, žalobkyně se z uvedeného titulu domáhá celkem částky 4.900 Kč. Žalobkyně uvádí uzavření smlouvy prostřednictvím webové stránky [webová adresa]. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Ve věci bylo nařízení jednání dne [datum]. Zástupce žalobkyně se z účasti na jednání řádně a včas omluvil, o odročení jednání nežádal. Žalovaný se jednání nezúčastnil, ani se řádně a včas neomluvil, o odročení jednání z důležitého důvodu nežádal. U obou účastníků byla zachována desetidenní lhůta pro přípravu na jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Vyšel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 4. Ze smlouvy o podnikatelském úvěru soud zjistil, že jako klient je označena osoba žalovaného s uvedením osobních údajů žalovaného, a to jak údajů v podobě rodného čísla, tak i údajů souvisejících s podnikáním žalovaného – identifikační číslo a místo podnikání. Smlouva je opatřena podpisovou doložkou – v případě žalovaného se jedná o uvedení data [datum] a uvedení kódu SMS verifikace: [číslo]. 5. Z potvrzení o platbě soud zjistil úhradu 1 Kč a úhradu žalobkyně ve výši 7.000 Kč. 6. Z předžalobní výzvy spolu s podacím lístkem soud zjistil výzvu zástupce žalobkyně určenou žalovanému ze dne 26. 10. 2020, žalovaný je vyzván k zaplacení částky 15.240 Kč ze smlouvy o úvěru uzavřenou prostřednictvím webových stránek [webová adresa] nebo [webová adresa]. Výzva byla žalovanému odeslána na adresu [adresa]. 7. Žalobě bylo možné vyhovět pouze v rozsahu poskytnuté částky 7.000 Kč spolu s úrokem z prodlení požadovaného od 14. 10. 2020 do zaplacení. V řízení totiž nebylo prokázáno, že by došlo k uzavření tvrzené smlouvy o podnikatelském úvěru mezi žalobkyní a žalovaným, a to s ohledem na zvolený způsob uzavření smlouvy o úvěru, který by podléhala úpravě podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Zvolený způsob elektronického uzavření tvrzené smlouvy nijak dostatečně negarantuje dostatečné ověření a autentizaci osoby žalovaného, nepostačuje doložení uzavření smlouvy o úvěru předložením dokumentu, který je podepsán prostřednictvím SMS kódu, a to s i přihlédnutím k možné změnitelnosti takto podepsaného elektronického dokumentu. Připojený SMS kód nijak nedokládá, že od daného okamžiku nemohlo dojít ke změně smlouvy o úvěru (časové razítko), ostatně lze velmi snadno vytvořit v textovém editoru smlouvu o úvěru, kde lze uvést zcela jiné podmínky pro vrácení, jiné sankce a za tento text připojit text podpisu SMS kódu s libovolným číselným kódem. Žalobě však bylo možné vyhovět z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 o. z., v řízení bylo prokázáno poskytnutí peněžních prostředků bez právního důvodu, je tedy povinností žalovaného vydat oč se obohatil, což je částka 7.000 Kč a úrok z prodlení (§ 1970 o. z.). 8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. V řízení byl v převážné míře úspěšný žalovaný, náležela by mu náhrada nákladů řízení. Podle obsahu spisu však žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, soud proto žádnému z účastníků nepřiznal právo na jejich náhradu.