51 C 256/2021-39 — Okresní soud v České Lípě

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu (dále jen„ žaloba“), který byl soudu doručen dne 24. 3. 2021, ve znění jeho opravy a doplnění ze dne 4. 10. 2021, se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 4.624 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobkyně v řízení tvrdila povinnost žalovaného jako vlastníka/provozovatele vozidla, které bylo provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, hradit příslušný příspěvek podle § 4 zákona č. 168/1999 Sb. Žalovaný neměl mít k vozidlu – osobnímu automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1350 cm³ do 1850 cm³, [registrační značka], v době od 16. 6. 2019 do 15. 9. 2019 sjednáno pojištění odpovědnosti, vozidlo mělo být nepojištěno po dobu 92 dní, žalobkyni měl vzniknout nárok na příspěvek ve výši zákonné denní sazby vynásobenou počtem dní, za něž nebylo vozidlo pojištěno (denní sazba 47 Kč x 92 dní), tj. ve výši 4.324 Kč, a dále měl žalobkyni vzniknout nárok na poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč. Žalovaný neměl ničeho zaplatit. 2. Žalobkyně podáním ze dne 4. 10. 2021 uvedla, že při zjišťování údajů o vozidle a osobě povinné k zaplacení příspěvku vychází z registru silničních vozidel a odkázala na znění § 4 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. a v něm vymezenou vyvratitelnou domněnku. Registr silničních vozidel není veřejným seznamem, ale informačním systémem veřejné správy. V žalovaná věci osoba, která byla zapsána v registru silničních vozidel jako vlastník vozidla, na základě výzvy žalobkyně sdělila a doložila, že v předmětném období vlastníkem vozidla nebyla, žalobkyně uplatní svůj nárok na příspěvek vůči skutečnému vlastníku vozidla, o němž se tímto postupem dozvěděla. Žalobkyně od předchozího vlastníka obdržela kupní smlouvu ze dne [datum], dle které bylo vlastnické právo k vozidlu převedeno na současného žalovaného, který je osobou povinnou k zaplacení příspěvku. 3. Ve věci bylo nařízeno jednání dne [datum]. Zástupce žalobkyně se z účasti na jednání řádně a včas omluvil, o odročení jednání nežádala. Žalovaný se nařízeného jednání nezúčastnil, o odročení jednání nežádal, ani se z účasti na jednání řádně a o včas neomluvil. U obou účastníků řízení byla zachována desetidenní lhůta pro přípravu na jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen “o. s. ř.”) a věc rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Vyšel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Při odůvodnění rozsudku soud postupoval podle § 157 odst. 4 o. s. ř., dle kterého soud v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 4. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, nestanoví-li tento zákona jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění podle tohoto zákona po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. 5. Podle § 4 odst. 1 téhož zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] příspěvek za porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle § 4 odst. 2 cti. Zákona při určení osoby povinné se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Podle § 4 odst. 3 cit. zákona výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle § 4 odst. 4 cit. zákona osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle § 4 odst. 5 cit. zákona výše denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů [anonymizováno] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. 6. Z provedeného dokazování (výzva k úhradě příspěvku nepojištěných, upomínky k úhradě, předžalobní upomínka s dokladem o odeslání, zprávu odboru dopravy, kupní smlouva ze dne [datum], výpis z databáze žalobkyně) soud zjistil, že v době od 23. 6. 2008 do 23. 9. 2019 byl jako vlastník/provozovatel vozidla [registrační značka], [VIN kód], tovární značka [příjmení], obchodní označení [vozidlo], evidován pan [jméno] [příjmení]. Soud současně zjistil, že [datum] pan [jméno] [příjmení] vlastnické právo k předmětnému osobnímu vozidlu převedla na žalovaného. K předmětnému vozidlu nebylo v době od 16. 6. 2019 do 15. 9. 2019 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve smyslu § 1 odst. 2 cit. zákona. Žalobkyni proto vznikl nárok na příspěvek podle § 4 odst. 1 cit. zákona za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 cit. zákona. Uvedená povinnost stíhá vlastníka či provozovatele vozidla, v řízení bylo prokázáno, že vlastníkem vozidla je na základě doložené kupní smlouvy ze dne [datum] žalovaný, nikoliv v registru silničních vozidel od 23. 6. 2008 do 23. 9. 2019 zapsaný pan [jméno] [příjmení]. Je proto povinností žalovaného uhradit příspěvek žalobkyni jako osoba povinná k zaplacení příspěvku, a to ve výši, která odpovídá součinu počtu dní, kdy nebylo vozidlo řádně pojištěno podle § 1 odst. 2 cit. zákona, a denní sazby stanovené vyhláškou Min. finance pro daný typ vozidla, v daném případě se jedná o denní příspěvek ve výši 47 Kč (§ 2 odst. 1 písm. g) vyhl. č. 205/1999 Sb.) a počet dní 92. Žalobkyni proto vznikl nárok na zaplacení příspěvku ve výši 4.324 Kč a stejně tak podle § 4 odst. 4 ve spojení s § 2a vyhl. č. 205/199 9 Sb. nárok na zaplcení nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč. Soud proto žalobě vyhověl v plném rozsahu, neboť je po právu, včetně požadovaného úroku z prodlení (§ 1970 o. z.), protože žalovaný je v prodlení s úhradou příspěvku a s ním spojených nákladů. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 062 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 624 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 1 000 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 200 Kč ve výši 462 Kč. 8. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.