51 C 292/2020-32 — Okresní soud v České Lípě

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nesplacení spotřebitelského úvěru poskytnutého žalovanému právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba]. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Právní předchůdce žalobkyně uzavřel dne [datum] se žalovaným smlouvu o zápůjčce (fakticky smlouva o úvěru) [číslo]. Podle této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 6 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit tyto finanční prostředky spolu s úrokem ve výši 546 Kč při úrokové sazbě 20,98% p. a., spolu s odměnou za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 800 Kč v 43 týdenních splátkách po 222 Kč nejpozději do 23. 4. 2016. Žalovaný však splátky řádně neplnil, když poslední splátka byla uhrazena 16. 10. 2015 a žalovaný celkem zaplatil 1 098 Kč. Dluží tak na jistině 6 000 Kč, na poplatcích 857,30 Kč a na poplatku za hotovostní inkaso 1 590,70 Kč, celkem 8 448 Kč. Žalobkyně dále požaduje sjednaný úrok od dne následujícího po dni splatnosti poslední splátky 23. 4. 2016 a úrok z prodlení od 1. 5. 2016. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Úvěrující splnil svou povinnost a poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, žalovaný však svoji povinnost tyto peněžní vrátit a zaplatit úroky nesplnil. Pohledávka za žalovaným pak byla postoupena podle § 1879 o. z. na žalobkyni včetně nároku na zaplacení sjednaného úroku. Protože je žalovaný v prodlení s plněním peněžitého závazku, má žalobkyně nárok i na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 8 448 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.