51 C 324/2021-15 — Okresní soud v České Lípě

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu (dále jen„ žaloba“), který byl soudu doručen 31. 5. 2021, se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 10.668,55 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobkyně v řízení tvrdila uzavření smlouvy o úvěru mezi jejím právním předchůdcem společností [právnická osoba] (dále jen„ věřitel“) a žalovaným, na jejímž základě věřitel měl žalovanému poskytnout peněžní prostředky dne [datum] na bankovní účet č. [bankovní účet], [variabilní symbol] a žalovaný se měl zavázat poskytnuté peněžní prostředky vrátit do 4. 6. 2018 společně s poplatkem za prodloužení termínu splatnosti ve výši 2.668,50 Kč. Žalovaný však neměl plnit ani částečně, a to ani na základě upomínky. Aktivní legitimace žalobkyně tvrdí na základě postoupení pohledávky podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Ve věci bylo nařízeno jednání dne [datum]. Zástupce žalobkyně se z účasti na jednání omluvil, o odročení jednání z důležitého důvodu nežádal. Žalovanému bylo předvolání k jednání doručeno dne 8. 9. 2021, stejného dne byla žalovanému doručena žaloba. Obojí žalovaný převzal osobně. Žalovaný se jednání nezúčastnil, ani se řádně a včas z důležitého důvodu z účasti na jednání neomluvil, soud si je vědom zprávy soudní doručovatelky o zdravotním stavu žalovaného, nicméně bez procesní aktivity žalovaného (či jeho manželky) nelze bez dalšího k uváděnému zdravotnímu stavu přihlížet a jednání bez dalšího odročit na jiný termín. Soud proto ve věci postupoval podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a věc rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Vyšel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 4. Na základě provedeného dokazování (dokumenty z CEPR – zejména výpis z účtu, oznámení o postoupení pohledávky, předžalobní výzva, smlouva o úvěru včetně dodatku, standardní informace, smlouva o postoupení pohledávek, zpráva banky) soud dospěl k závěru, že v řízení bylo žalobkyní pouze prokázáno poskytnutí částky 8.000 Kč žalovanému a postoupení pohledávky za žalovaným na současnou žalobkyni. V řízení nebyla prokázána existence smluvního závazkového vztahu mezi věřitelem a žalovaným na základě tvrzené smlouvy o úvěru s ohledem elektronický způsob uzavření uvedené smlouvy, přičemž zvolený způsob uzavření smlouvy nijak negarantuje a neautentizuje identitu žalovaného. Nárok však bylo možné částečně posoudit jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen “o.z.”) v rozsahu částky 8.000 Kč včetně odpovídajícího úroku z prodlení podle § 1970 o.z. za dobu od 8. 7. 2020 do zaplacení. V řízení nebylo prokázáno, že by věřitel či žalobkyně prokazatelně vyzval žalovaného k vydání poskytnutého plnění dříve než na základě předžalobní upomínky ze dne 2. 2. 2021 ve spojení s domněnkou doby dojití podle § 573 o. z. a v upomínce stanovené lhůty k zaplacení do tří dnů. Ve zbývající části byla žaloba zamítnuta jako nedůvodná, neboť nebyl prokázána existence dohody o zaplacení poplatku za prodloužení termínu splatnosti a dále nebylo prokázáno prodlení žalovaného dříve než před 9. 2. 2021 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 738,10 Kč, přičemž tato částka představuje 49,98 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 74,99 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 25,01 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 668,55 Kč sestávající z částky 1 540 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 520 Kč ve výši 1 159,20 Kč.