51 C 345/2020-26 — Okresní soud v České Lípě

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu (dále jen jako„ žaloba“), který byl soudu doručen dne 13. 8. 2020, ve znění jeho doplnění ze dne ˇ25. 3. 2021, se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky ve výši 10.586 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobkyně v řízení tvrdila, že její právní předchůdce společnost [právnická osoba], IČ [číslo] (dále jen„ věřitel“), s žalovanou měl dne 1. 2. 2018 uzavřít smlouvu o úvěru [číslo]. Věřitel se měl zavázat poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve výši 10.000 Kč dne 1. 2. 2018 a žalovaná se měla zavázat věřiteli vrátit jistinu úvěru spolu s kapitalizovaným úrokem, poplatkem za vyhodnocení úvěru, poplatkem za sjednání úvěru a inkasním poplatkem, celkem ve výši 18.186 Kč, 14 splátkami, první splátka splatná do měsíce od podpisu smlouvy, poslední splátka měla být splatná dne 1. 4. 2019. Žalovaná neměla závazek splnit řádně a včas, je v prodlení. Aktivní legitimaci žalobkyně tvrdí na základě postoupení pohledávek podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019, o postoupení pohledávky měla být žalovaná vyrozuměna. Žalobkyně se po žalované domáhá jistiny ve výši 6.030,98 Kč, úroku ve výši 350,38 Kč, dlužného poplatku za vyhodnocení úvěru ve výši 537,44 Kč, dlužného poplatku za sjednání úvěru ve výši 2.619,43 Kč a dlužného inkasního poplatku ve výši 1.047,77 Kč. 2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila při jednání dne 12. 10. 2021, za účasti jejího opatrovníka, a to tak, že se má zřejmě jednat o zápůjčku. Žalovaná uvádí složitou osobní situaci související s výchovou dceru a náhlou nutností zakoupení výbavičky pro dceru. Soud nahlédnutím do rejstříku zdejšího soudu ověřil tvrzení žalované týkající se výchovy dcery. 3. Z žádosti o úvěru soud zjistil, že žalovaná je označena osobními údaji, mimo jiné i datem narození, rodným číslem. Žádá o poskytnutí úvěru ve výši 10.000 Kč, doplňuje i její poměry – invalidní důchod, mateřská dovolená. Celkové měsíční příjmy činí částku 10.300 Kč z toho důchod ve výši 6.500 Kč a rodičovský příspěvek ve výši 3.800Kč. Žádost je podepsána s daem 31. 1. 2018. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil údaje o úvěru, a to výši: 10.000 Kč, 14 měsíčních splátek v jednotlivé výši 1.299 Kč. První splátka měla být splatná do měsíce od podpisu smlouvy o úvěru, každá další splátka do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky. Žalovaná měla celkem zaplatit částku ve výši 18.186 Kč. Úroková sazba ve výši 15 % p.a., poplatek za poskytnutí úvěru je vyčíslen částkou 4.500 Kč, náklady za vyhodnocení úvěru jsou vyčísleny částkou 923 Kč, inkasní poplatek částkou ve výši 1.800 Kč. Ze smlouvy o úvěru označené [číslo] soud zjistil podpis smlouvy přímo žalovanou dne 1. 2. 2018, podmínky úvěru jsou totožné s informacemi z formuláře o spotřebitelském úvěru. Z dokumentů pro posouzení úvěruschopnosti soud zjistil příjem žalované ve výši 8.227 Kč (jako mzda dle výpisu z účtu za dobu od 1. 10. 2017 do 31. 12. 2017), invalidní důchod ve výši 6.103 Kč, částku 400 Kč jako dávku poskytnutou úřadem práce, od prosince 2017 je také doložen rodičovský příspěvek žalované ve výši 3.800 Kč. Z transakční historie je za zjištěnou úhrada částky ve výši 7.600 Kč, 4 platbami. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne 11. 11. 2015, č.j. 21 P 35/2013-75, soud zjistil, že žalovaná nebyla omezena ve svéprávnosti, ale podle § 469 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen “o. z.”) byl žalované jmenován opatrovník paní [jméno] [příjmení], [datum narození], která je oprávněna činit v zastoupení [celé jméno žalované] a v souladu s její vůlí právní jednání ve věcech smluv o zápůjčce a úvěru. Z odůvodnění rozsudku soud zjistil, že znaleckým posudkem vyhotoveným pro účely přezkumu svéprávnosti žalované byla zjištěna duševní porucha žalované s tím, že žalovaná je schopna samostatně nakládat s finančními prostředky do výše nepřesahující její osobní příjem, není však schopna dostatečně porozumět smlouvám vyžadujícím opakované finanční plnění, žalované jako posuzované hrozí právním jednáním újma mírně převyšující průměr populace. Soud proto rozhodl o méně omezujícím opatření tak, aby nebylo zasahováno do sféry svéprávnosti posuzované., posuzované byl proto jmenován opatrovník pro účely právního jednání ve věcech smluv o zápůjčce a úvěru. Z předžalobní výzvy soud zjistil výzvu zástupce žalobkyně ze dne 26. 2. 2020 adresovanou žalované a týkající se smlouvy o úvěru [číslo] žalovaná je vyzvána k úhradě částky 18.447,25 Kč. Součástí výzvy je i oznámení o postoupení pohledávky. 4. Z provedeného dokazování má soud za zjištěné, že žalovaná sjednala s věřitelem dne 1. 2. 2018 smlouvu o úvěru, na jejímž základě věřitel žalované poskytl peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč a žalovaná se peněžní prostředky zavázala vrátit 14 měsíčními splátkami, výše jednotlivé splátky 1.299 Kč Celkem se žalovaná zavázala vrátit částku 18.186 Kč, která je vedle jistiny úvěru tvořena úrokem s úrokovou sazbou ve výši 15 % p.a., poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 4.500 Kč, náklady za vyhodnocení úvěru ve výši 923 Kč, inkasním poplatkem ve výši 1.800 Kč. Žalovaná na poskytnuté peněžní prostředky zaplatila částku celkem 7.600 Kč, soud nezjistil, že by žalovaná cokoliv dalšího věřiteli či žalobkyni plnila. Pohledávka za žalovanou byla žalobkyni postoupena. Současně soud zjistil, že žalované byl ustanoven opatrovník dne 11. 11. 2015, který byl oprávněn činit v zastoupení [celé jméno žalované] a v souladu s její vůlí právní jednání ve věcech smluv o zápůjčce a úvěru. 5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen “o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 469 odst. 1 o. z. člověku, jemuž působí zdravotní stav při správě jeho jmění nebo při hájení jeho práv obtíže, jmenuje soud na jeho návrh opatrovníka a ve shodě s takovým návrhem určí opatrovníkovi rozsah působnosti. Na návrh opatrovance soud opatrovníka také odvolá. Podle § 580 odst. 1 o. z neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 581 o. z. není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat. 6. Soud dospěl k závěru, že v případě žalovaného nároku mohl věřiteli vzniknout nárok pouze na vrácení peněžních prostředků, které se zavázal žalované poskytnout. Dle názoru došlo k neplatnému uzavření smlouvy o úvěru dne 1. 2. 2018, neboť žalovaná v době uzavření smlouvy o úvěru trpěla a jednala v duševní poruše, který ji činila neschopnou právně jednat. Svéprávnost žalované sice nebyla omezena rozhodnutím soudu, nicméně ze znaleckého posouzení pro účely přezkumu svéprávnosti žalovaného vyplynula duševní porucha žalované, neschopnost žalované dostatečně porozumět smlouvám vyžadujícím opakované finanční plnění, z toho důvodu byl žalované ustanoven opatrovník podle § 469 odst. 1 o. z., který měl v souladu s vůlí žalované jednat ve věcech smluv o zápůjčce, smluv o úvěru. Uvedené se týká žalované pohledávky, která má být mimo jiné tvořena i nevracenými peněžními prostředky z titulu tvrzené smlouvy o úvěru podle § 2395 o. z. Právní jednání, na které se vztahuje ustanovení opatrovníka žalované, je proto ve smyslu § 581 věta druhá o. z. neplatné. I pokud by soud dospěl k závěru, že právní jednání žalované bylo platné, bylo by nutné bez dalšího dospět i k závěru, že věřitel podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru řádně neposoudil schopnost žalované splácet případný poskytnutý úvěr. Žalobkyně byla vyzvána k doplnění toho, jak věřitel přezkoumal způsobilost žalované splácet úvěr, nicméně žalobkyně ničeho konkrétního k přezkoumání úvěruschopnosti žalované netvrdila, omezila se pouze na zcela obecná tvrzení týkající se jakéhokoliv posouzení úvěruschopnosti obecné fiktivní osoby bez přihlédnutí právě k specifikům a poměrům jednotlivých žadatelů o úvěr. 7. Nároku však bylo možné vyhovět jako nároku na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 o. z., aniž by bylo nutné žalobkyně poučit o jiném právním názoru soudu podle § 118a odst. 2 o. s. ř. V řízení bylo dostatečně prokázáno obohacení žalované na úkor věřitele v rozsahu poskytnutých peněžních prostředků 10.000 Kč, přičemž soud na uvedenou částku započítal jednotlivé splátky učiněné žalovanou, které byly zjištěny celkem ve výši 7.600 Kč. Žalovaná má povinnost vydat poskytnuté peněžní prostředky v rozsahu částky 2.400 Kč včetně odpovídajícího úroku z prodlení. Ve zbývající části byla žaloba zamítnuta s ohledem na neplatnost právního jednání týkajících se dalších žalobkyní požadovaných nároků. Aktivní legitimaci žalobkyně má