10 C 114/2022-19 — Okresní soud v České Lípě

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) 2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazení dluhu za dodávky elektřiny. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: 5. Právní předchůdce žalobce [právnická osoba] [obec] uzavřel s žalovaným dne 9. 9. 2016 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, jejímž obsahem byl závazek dodávat žalovanému elektřinu a zajistit dopravu elektřiny a souvisejících služeb do odběrného místa, čemuž na druhé straně odpovídal závazek žalovaného odebírat elektřinu a uhradit řádně a včas sjednanou cenu za dodávku elektřiny a související služby v souladu s platnými předpisy. Na základě uzavřené smlouvy dodával postupitel žalovanému energie a související služby na odběrném místě [obec], [PSČ] [obec], následně došlo k vyúčtování dodaných služeb za fakturační období od 25. 7. 2017 do 16. 7. 2018 ve výši 1 250 Kč na základě faktury [číslo] včetně detailního rozpisu vyúčtování. Žalovaný se následně dostal do prodlení s úhradou svých smluvních závazků, proto byl postupitel nucen ukončit smluvní vztah se žalovaným. Dluh se stal splatným dne 6. 8. 2018. Postupitel s žalobcem uzavřel smlouvu o postoupení pohledávek, které na žalobce přešly dne 5. 3. 2021, kdy byla připsána kupní cena na účet postupitele. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 23. 3. 2021, kdy mu současně byla zaslána předžalobní výzva. Navzdory této výzvě však žalovaný dosud nic neuhradil. Stejně tak žalovaný neuhradil energie a související služby na odběrném místě [ulice a číslo], [PSČ] [obec], kdy za období od 2. 11. 2017 do 20. 11. 2018 činí dluh po odečtení přijatých plateb ve výši 756 Kč dle faktury [číslo] dluh se stal splatný dne 21. 10. 2018. Dále pak za období od 17. 7. 2018 do 13. 12. 2018 dlužil částku 578 Kč dle faktury [číslo]. Za období od 21. 11. 2018 do 1. 11. 2019 činil dluh 1 845 Kč dle faktury [číslo] dluh se stal splatný 27. 11. 2019. Za období od 2. 11. 2019 do 8. 1. 2020 pak dle smlouvy o sdružených dodávkách plynu ze dne 30. 6. 2014 dlužil částku ve výši 197,64 Kč na základě faktury [číslo] dluh se stal splatným 26. 6. 2020. Jako paušální náklad spojený s odesláním výzev ke splnění povinnosti je účtován smluvní poplatek v celkové výši 95 Kč, a to v souladu s příslušnými ustanoveními všeobecných obchodních podmínek, kdy výzvy byly zaslány opakovaně. Všechny tyto pohledávky byly rovněž postoupeny shora uvedenou smlouvou a přešly na žalobce. 6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: 7. Ve věci byly doloženy jednotlivé smlouvy o dodávkách elektřiny a plynu, příslušné faktury, předžalobní výzvy, oznámení o postoupení pohledávky, včetně smlouvy a protokolů s potvrzením o úhradě kupní ceny, dále pak i všeobecné obchodní podmínky. Bylo zjištěno, že žalovaný se zavázal řádně hradit sjednané ceny za dodávku elektřiny a plynu, kdy tyto povinnosti neplnil či je plnil jen částečně, dostal se do prodlení s úhradou svého dluhu a nereagoval na opakované výzvy žalobce k úhradě dluhu. Soud proto dospěl k závěru, že je možno žalobě vyhovět, neboť žalobkyně prokázala své tvrzení, kdy ve smyslu § 1970 obč.zák. soud přiznal žalobkyni i příslušný úrok z prodlení. 8. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Listinné důkazy předložené žalobkyní byly dostačující a žalobkyně vyslovila již v žalobě souhlas s postupem podle § 115a o.s.ř. Soud usnesením vyzval žalovaného, aby se vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. V souladu s § 101 odst. 4 o.s.ř. připojil soud k výzvě doložku, že nevyjádří-li se žalovaný ve lhůtě 15 dnů od doručení, bude se předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovanému byla výzva doručena dne 1. 3. 2022, ve stanovené lhůtě se nevyjádřil, přičemž ani v řízení netvrdil ani neprokázal, že by dlužnou částku žalobkyni uhradil. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 934 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 816,64 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.