10 C 165/2022-17 — Okresní soud v České Lípě

Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nezaplaceného jízdného a přirážky k jízdnému jako smluvní pokuty. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobce tak učinil již v návrhu, který soudu došel dne 25. 1. 2022, žalovaný přezval osobně tuto výzvu dne 25. 4. 2022, kde byl upozorněn, aby se ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, přičemž byl upozorněn, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí a bude rozhodnuto pouze na základě skutečností založených účastníky k soudnímu spisu. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Ze zápisu o provedení přepravní kontroly [číslo] bylo zjištěno, že žalovaný dne [datum] cestoval [anonymizováno] – linkou [anonymizováno] veřejné hromadné dopravy provozovanou žalobcem, čímž uzavřel smlouvu o přepravě osob. V 7:45 hodin uvedeného dne byla provedena přepravní kontrola, při které se žalovaný neprokázal žádným platným jízdním dokladem a neuhradil ani na výzvu jízdné a přirážku k jízdnému jako smluvní pokutu. Splatnost pohledávky nastala v den provedení přepravní kontroly, přičemž smluvní pokuta podle smluvních přepravních podmínek činí 1 500 Kč. Dne 12. 1. 2022 byla právním zástupcem žalobce žalovanému zaslána výzva k úhradě dlužné částky, jakožto předžalobní výzva, přesto do současné doby nebylo nic uhrazeno. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 2550 občanského zákoníku smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné, tyto povinnosti vyplývají z ust. § 18a zák.č. 111/1994 Sb., o silniční přepravě, dále z vyhlášky č. 175/2000 Sb. Oprávněnost požadavku a výše přirážky k jízdnému jako smluvní pokuty vyplývá ze shora uvedené právní úpravy a dále z článku 8 odst. 4 smluvních přepravních podmínek PID. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.