10 C 222/2022-27 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu nesplaceného úvěru. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný převzal dne 7. 7. 2022 žalobu s výzvou k vyjádření s tím, zda souhlasí, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání s upozorněním, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Ve stanovené lhůtě 15ti dnů se k věci nevyjádřil a ani nic nenamítal či nenavrhoval. Žalobce s tímto postupem souhlasil již v podané žalobě. 3. Soud ve věci provedl listinné důkazy, bylo zjištěno, že žalobkyně původně uzavřela se žalovaným dne 2. 5. 2020 smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] kdy ve smyslu této smlouvy a Všeobecných obchodních podmínek žalobkyně, byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 36 360 Kč, skládající se z půjčené části 20 000 Kč s poplatkem za poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 16 360 Kč. Žalovaná měl splácet týdně částku 606 Kč tak, že první splátka měla být uhrazena do 7 dnů od podpisu smlouvy a každá další splátka vždy do sedmého dne od předchozí splátky. Zaplacená částka v celkové výši 5 810 Kč byla poměrně započtena na jistinu a souhrnný poplatek. Splatnost pohledávky žalobce by podle doložené platební historie, kdy žalovaný splátky hradil nepravidelně, nastala již ke dni 18. 7. 2020, ovšem žalobce ve své žalobě výslovně požaduje zákonný úrok z prodlení pouze od doby předepsané splatnosti smlouvy, tedy k datu 26. 6. 2021, kdy následujícího dne byl žalovaný již v prodlení. Žalobce doložil skutečnosti, které si vyžádal k posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Žalovaný byl prostřednictvím předžalobní výzvy ze dne 26. 11. 2021 vyzván k úhradě dlužné sumy s upozorněním, že jinak bude proti němu pohledávka vymáhána soudní cestou, přesto do současné doby nic neuhradil. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Vzhledem k tomu, že byly splněny zákonné podmínky, bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno. 4. Ve smyslu § 1970 o.z. soud přiznal žalobkyni úroky z prodlení, a to v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 222 Kč, což je výše uhrazeného soudního poplatku, jiné náklady žalobce neúčtoval.