10 C 339/2022-19 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu nesplaceného úvěru. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný převzal dne 4. 10. 2022 žalobu s výzvou k vyjádření s tím, zda souhlasí, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání s upozorněním, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání souhlasí. V této lhůtě se k věci nevyjádřil, nic proti žalobě nenamítal a ani nenavrhoval nějaké důkazy, proto soud ve věci rozhodl bez jejího projednání. 3. Soud ve věci provedl listinné důkazy, bylo zjištěno, že žalobce uzavřel se žalovaným dne 22. 2. 2022 smlouvu o poskytnutí úvěru, kdy ve smyslu této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 3 000 Kč, splatný původně dne 27. 3. 2022. Současně se žalovaný zavázal uhradit žalobci sjednaný poplatek ve výši 3 204 Kč. Žalobce dále uvedl, že řádně posoudil dlužníkovu schopnost splácet poskytnutý úvěr, včetně jeho příjmů a výdajů, kdy si vyžádal výpisy z jeho účtu a výplatní pásky a dále ověřil i jeho měsíční výdaje. Nebyly zjištěny žádné exekuce ani to, že by byl žalovaný v insolvenci. Vzhledem k tomu, že žalovaný nesplnil své povinnost, v souladu se smlouvou mu byla naúčtována smluvní pokuta v celkové výši 900 Kč Náklady spojené s vyúčtováním pohledávky pak byly stanoveny na částku 2 600 Kč, kdy se jedná o fixní náklady žalobce na posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Dlužníkovi byla dne 4. 2. 2022 odeslána upomínka a výzva k zaplacení, kdy podání této předžalobní výzvy bylo doloženo potvrzením pošty. 4. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Vzhledem k tomu, že byly splněny zákonné podmínky, bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno. Soud přitom vycházel především ze smlouvy o úvěru, která obsahuje práva a povinnosti jak věřitele, tak žalovaného, včetně konkrétních údajů o průběhu půjčky a o tom, co bude následovat v případě řádného nesplacení úvěru, včetně úroků, poplatků a pokut. Dále též doložil odeslání předžalobní upomínky i s dokladem o odeslání a kopie dopisů zaslaných žalovanému. 5. Ve smyslu § 1970 o.z. soud přiznal žalobkyni úroky z prodlení, a to v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 400 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč.