12 C 387/2021-25 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobce žádal o přiznání shora uvedené částky, která představuje dluh ze smlouvy o kontokorentním úvěru uzavřené dne 4.8.2015 mezi žalobcem a žalovanou. Na odůvodnění své žaloby uvedl, že na základě této smlouvy poskytl žalované finanční prostředky do výše až 10 000 Kč a žalovaná se zavázala toto plnění vrátit a zaplatit úrok ve výši 18,9% ročně. Žalovaná se zavázala splatit úvěr nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy začne úvěr využívat. V případě splacení úvěru mohla žalovaná úvěr opětovně čerpat až do sjednané výše. Žalovaná však porušila smluvní podmínky tím, že úhradu dluhu vzniklého přečerpáním limitu kontokorentu nesplnila přes upomínky řádně a včas. Pohledávka z kontokorentu byla ke dni 1.11.2020 zesplatněna. Žalobce se domáhal přiznání jistiny ve výši 10 849,53 Kč, sjednaného úroku ve výši 162, 75 Kč a úroku z prodlení ve výši 13,73 Kč. Úroky jsou vypočteny ke dni zesplatnění úvěru. 2. Žalovaná, ač řádně obeslána, se k jednání nedostavila a soud tedy jednal a rozhodoval v nepřítomnosti žalované (§ 101 odst. 3 o.s.ř.). 3. Podle § 2395 obč. zák. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 obč. zák. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 4. V posuzovaném případě soud zjistil, ze smlouvy o sporožirovém účtu Osobní účet České spořitelny a o poskytování souvisejících produktů a služeb, že byla uzavřena účastníky dne 29.2.2008 ohledně zřízení a vedení účtu číslo [bankovní účet], jehož majitelkou bude žalovaná a který bude veden v korunách českých. Ze smlouvy o kontokorentním úvěru bylo zjištěno, že ji účastníci uzavřeli ohledně kontokorentu ve výši až 10 000 Kč, tedy ohledně možnosti povoleného přečerpání zůstatku na bankovním účtu žalované č. [bankovní účet]. Žalovaná se zavázala úvěr splatit nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy ho začne čerpat. Účastníci sjednali úrokovou sazbu 18,9% ročně. 5. Z dopisu ze dne 15.8.2020 soud zjistil, že žalobce žalovanou upozornil na přečerpání limitu kontokorentu a vyzval žalovanou k úhradě částky po splatnosti ve výši 138 Kč. Z dopisu z 5.9.2020 soud zjistil, že žalobce žalovanou upozornil na přečerpání limitu kontokorentu a na dluh po splatnosti ve výši 497 Kč. Žalovaná byla upozorněna na možné zesplatnění celého kontokorentu, který činil k 5.9.2020 částku 10 497 Kč. Z dopisu žalobce žalované z 3.11.2020 bylo zjištěno, že žalobce jím vyrozuměl žalovanou o zesplatnění předmětného kontokorentního úvěru dne 1.11.2020 a vyčíslil ke dni 2.11.2020 celkový dluh částkou 11 026,01 Kč (z toho nepovolené přečerpání 10 849,53 Kč). Zároveň se jedná o předžalobní výzvu k plnění. 6. Z výpisu z účtu žalované č. [bankovní účet] je zřejmé, že žalovaná překročila stanovený limit kontokorentu částkou 10 849,53 Kč. 7. Z uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žalobce se právem domáhá doplacení jistiny poskytnutého kontokorentního úvěru se zákonnými a smluvními úroky. Proto bylo žalobě zcela vyhověno. Ve smyslu § 1970 obč. zák. byly žalobci přiznány z částky úvěru také zákonné úroky z prodlení. Žalovaná se dostala a do prodlení s úhradou jistiny úvěru den následující po zesplatnění úvěru. Od tohoto data byly žalobci přiznány také smluvní úroky, a to dle požadavku žalobce pouze ve výši 8,25% ročně. 8. Žalobce měl ve věci plný úspěch, má tedy podle §142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení proti žalované, která ve věci úspěch neměla. Náklady jsou zde tvořeny zaplaceným soudním poplatkem 800 Kč a dvěma paušálními náhradami hotových výdajů žalobce podle § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb., po 100 Kč a DPH ve výši 21 % z 200 Kč, tj. 42 Kč.