12 C 395/2021-15 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobce žádal o přiznání shora uvedené částky, která představuje dluh ze smlouvy o úvěru, uzavřené dne 24. 5. 2016 mezi právním předchůdcem žalobce ([právnická osoba], [obec], [část obce]) a žalovanou. Na odůvodnění své žaloby uvedl, že jeho právní předchůdce poskytl žalované úvěr ve výši 6 400 Kč, který měl být splacen do 23. 6. 2016. Žalovaná však uvedenou částku neuhradila. Žalobce se mimo částky úvěru domáhá také poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 792 Kč Smlouvou ze dne 3.3.2021 společnost [právnická osoba] postoupila předmětnou pohledávku za žalovanou žalobci. 2. Právní subjektivita žalobce byla doložena výpisem z obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Brně. 3. Žalovaná uvedla, že si není vědoma uzavření uvedené smlouvy a toho, že by obdržela žalobcem uvedenou částku na svůj bankovní účet. 4. Podle § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 5. V posuzovaném případě soud zjistil ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] že byla uzavřena dne 24.5. 2016 mezi společností [právnická osoba], [obec] a žalovanou ohledně poskytnutí úvěru ve výši 6 400 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru 1 792 Kč. Celkovou částku 8 192 Kč měla zaplatit do 23. 6. 2016. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z 3. 3. 2021 soud zjistil, že společnost [právnická osoba], [obec], [část obce] postoupila pohledávku za žalovanou ze shora uvedené úvěrové smlouvy žalobci. Z listiny ze 13. 4. 2021 má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce oznámil žalované toto postoupení pohledávky. Žalobce doložil také svou předžalobní výzvu žalované s dokladem o odeslání z 13. 24 2021. 7. Z uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žalobce neprokázal poukázání částky úvěru na bankovní účet žalované, když takový doklad soudu nebyl předložen a žalovaná toto tvrzení žalobce nepotvrdila, proto byla žaloba zcela zamítnuta. 8. Žalovaná měla ve věci plný úspěch, měla by tedy podle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení, dle obsahu spisu však žalované žádné náklady nevznikly, a soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.