12 C 403/2021-31 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobce žádal o přiznání shora uvedené částky, která představuje dluh ze smlouvy o revolvingovém úvěru, kterou uzavřel s žalovanou právní předchůdce žalobce (firma [právnická osoba] [anonymizováno 8 slov], [země]). Tato společnost postoupila pohledávku za žalovanou smlouvou ze dne 27.1.2020 žalobci. Na odůvodnění své žaloby uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena dne 8 4. 2019 smlouva o revoilvingovém úvěru, na základě které žalovaná čerpala úvěr v konečné výši 38 978,90 Kč. Nesplacený zůstatek činí 31 978,90 Kč. Splatnost úvěru byla sjednána na 8. 4. 2020. Přes opakované upomínky žalovaná svůj dluh neuhradila. Právní subjektivita žalobce byla doložena výpisem z obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Brně. 2. Žalovaná, ač řádně obeslána, se k jednání nedostavila a soud tedy jednal a rozhodoval v nepřítomnosti žalované (§ 101 odst. 3 o.s.ř.). 3. Podle § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 104 zák. č. 257/2016Sb. o spotřebitelském úvěru vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 – 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. 4. V posuzovaném případě soud zjistil ze smlouvy o revolvingovém úvěru, že ji právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovanou dne 8.4.2019, právní předchůdce žalobce se zavázal poskytnout žalované úvěr až do výše úvěrového limitu ve výši 80 000 Kč. Z dokladů o čerpání úvěru bylo zjištěno, že dne 8.4.2019 žalovaná čerpala z úvěru 15 000 Kč, dne 18.7.2019 17 000 Kč, dne 16.12.2019 14 700 Kč a dne 31.3.2020 13 500 Kč. Z listiny o standardních informacích o spotřebitelském úvěru bylo zároveň zjištěno, že žalované byly poskytnuty podrobné údaje o poskytnutí úvěru spolu s obchodními podmínkami společnosti [právnická osoba]. Z platebních informací k předmětnému úvěru soud zjistil, že ke dni 8. 4. 2020 činila celková částka k úhradě 38 978,90 Kč 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z 27.1.2020, ze seznamu postoupených pohledávek a z oznámení společnosti [právnická osoba] žalované o postoupení pohledávky ze dne 17.2.2021 má soud za prokázané,že uvedenou smlouvou postoupila společnost [právnická osoba] předmětnou pohledávku za žalovanou žalobci. Žalobce doložil také svou předžalobní výzvu žalované ze 17. 2. 2021 s poštovním podacím lístkem. 6. Z uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žalobce se (po postoupení pohledávky) právem domáhá po žalované předmětné částky z titulu smlouvy o úvěru. Proto bylo žalobě zcela vyhověno. Výrok o úrocích z prodlení vychází z ustanovení § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Úroky z prodlení byly přiznány dle požadavku žalobce od 9. 4. 2020, tedy ode dne následujícího po splatnosti poskytnutého úvěru, sjednané ve smlouvě o úvěru. 7. Žalobce měl ve věci plný úspěch, má tedy dle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení proti žalované, která ve věci úspěch neměla. Náklady jsou zde tvořeny zaplaceným soudním poplatkem 1 280 Kč, odměnou advokáta za tři úkony právní služby podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/96 Sb. po 500 Kč, třemi paušálními náhradami hotových výdajů advokáta dle § 14b odst. 5, písm. a) vyhl. č. 177/96 Sb. ke třem úkonům po 100 Kč (převzetí zastoupení, sepis žaloby a předžalobní výzva k úhradě). Součástí nákladů řízení je také DPH ve výši 21 % z částky 1 800 Kč, tj. 378 Kč Celkem takto vypočtené náklady činí přiznaných 3 458 Kč.