15 C 25/2022-13 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobce se domáhal zaplacení částky 2 745,92 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení. V žalobě uvedl, že jeho právní předchůdce společnost [právnická osoba] (dále jen„ věřitel“) měla s žalovaným uzavřít smlouvu o revolvingovém úvěru s možností opakovaného čerpání až do výše úvěrového limitu ve výši 6 000 Kč na dobu neurčitou při dohodnutém úroku ve výši 8,5 % měsíčně a poplatku za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z každé čerpané částky úvěru. Žalovaný měl hradit měsíční splátku ve výši 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem a poplatkem, anebo 1 000 Kč podle toho, která z těchto dvou částek byla vyšší. Smlouva o úvěru byla uzavřena za pomoci prostředků komunikace na dálku prostřednictvím jedinečného osobního uživatelského účtu na webových stránkách [právnická osoba]. Žalovaný doručil prostřednictvím webového rozhraní žádost o zaslání nabídky, [právnická osoba] následně prověřila totožnost dlužníka, kladně posoudila jeho úvěruschopnosti a zaslala dlužníkovi nabídku k uzavření smlouvy, včetně textu obchodních podmínek a dalších součástí smlouvy. Žalovaný návrh smlouvy potvrdil vložením unikátního identifikačního kódu, který mu byl zaslán na telefonní číslo a tímto došlo k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru. Žalovaný však neuhradil ani minimální pravidelnou splátku. Z celkové čerpané výše úvěru dlužník neuhradil jistinu úvěru ve výši 2 749,92 Kč. Společnost [anonymizováno] uzavřela dne 20. 12. 2019 smlouvu o postoupení pohledávek společností [právnická osoba] tato společnost téhož dne postoupila předmětnou pohledávku na žalobce. 2. Žalovaný se bez omluvy k ústnímu jednání nedostavil a k žalobě se nevyjádřil. Soud jednal a rozhodoval v nepřítomnosti žalovaného a podle obsahu spisu a předložených listinných důkazů. Předvolání společně s žalobou mu bylo doručeno s účinky doručení ke dni 14. 2. 2022. Soud jednal a rozhodoval v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. a 120 odst.2 o.s.ř. 3. Podle § 2395 občanského zákoníku dle zákona 89/2012 Sb. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 4. Podle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 5. Žalobce prokazoval svá skutková tvrzení listinnými důkazy, a to smlouvou o revolvingovém úvěru ze dne 25. 1. 2017, potvrzením o provedené platbě dne 25. 1. 2017, obchodními podmínkami [anonymizováno], pravidelnými měsíčními výpisy z úvěrového účtu, předžalobní výzvou a dokladem o odeslání, standardními informacemi o spotřebitelském úvěru, smlouvou o postoupení pohledávek mezi [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno] a společností [právnická osoba] ze dne 20. 12. 2019 a smlouvou o postoupení pohledávek mezi společností [právnická osoba] a žalobcem ze dne 20. 12. 2019. 6. Soud nemá za prokázané, že by mezi účastníky, resp. věřitelem a žalovanou, došlo k uzavření tvrzené smlouvy o (revolvingovém) úvěru, kterou by bylo možné posoudit jako smlouvu o úvěru podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a to s ohledem na zvolený elektronický způsob uzavření tvrzené smlouvy o úvěru, který ovšem dostatečně negarantuje autentizaci a identifikaci osoby žalované. Zároveň žalobce nijak neprokázal, jakým způsobem posuzoval úvěruschopnost žalovaného. Nicméně žalobce se v tomto řízení domáhá toliko úhrady poskytnuté a nevrácené jistiny úvěru bez úroku, popř. dalších poplatků. Poskytnutí finančních prostředků a výše nevrácených splátek byla dostatečně prokázána výpisy z úvěrového účtu, které žalobce soudu předložil. Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému zaplatit částku 2 745,92 Kč. Nikoli však podle ustanovení o úvěru, ale pouze jako bezdůvodné obohacení, které bylo žalovanému poskytnuto bez právního důvodu dle § 2991 o.z. Zároveň soud uložil žalovanému povinnost k úhradě zákonného úroku z prodlení z poskytnuté jistiny v souladu s § 1970 o.z. a ve výši upravené vl. nař. 351/2013 Sb. Aktivní legitimaci žalobce má soud za prokázanou s odkazem na § 1879, § 1882 odst. 1 o. z., které upravují postoupení pohledávky. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal procesně úspěšnému žalobci náklady řízení v plném rozsahu. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna ve výši 200 stanovená dle § 14b vyhl. 177/1996 Sb. o advokátním tarifu (dále jen a.t.) za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava věci, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč Celkem činí náklady řízen částku 1 489 Kč. Při stanovení nákladů právního zastoupení soud postupoval dle § 14b a.t., protože z jeho úřední činnosti je známo, že žalobce podává opakovaně žaloby na obdobná plnění z úvěrových smluv, s obdobným textem, kde se mění pouze identifikace žalovaných, uzavřených smluv a výši žalovaných pohledávek.