15 C 373/2021-19 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobce se domáhal zaplacení celkové částky 300 000 Kč. V žalobě uvedl, že s žalovanou uzavřel dne 3. 7. 2018 smlouvu o zápůjčce ve znění dodatku ze dne 14. 8. 2018. Žalobce se zavázal poskytnout zápůjčku 1 000 000 Kč do 9. 7. 2018 a žalovaná se zavázal zapůjčenou částku vrátit nejpozději do 31. 12. 2018 spolu s dohodnutým úrokem. Žalovaná však žalobci řádně a včas poskytnutou zápůjčku nevrátila a ode dne 1. 1. 2019 je v prodlení s úhradou částky 300 000 Kč a souvisejících úroků. Žalovaná nereagovala ani na předžalobní výzvu, odeslanou 24. 9. 2021 a dlužnou částku neuhradila. 2. Žalovaná podala odpor proti elektronickému platebnímu rozkazu. K výzvě soudu, by odpor odůvodnila, uvedla, že nárok v plném rozsahu neuznává. Je pravdou, že s žalobcem uzavřela smlouvu o zápůjčce, na kterou dostatečně plnila. K nařízenému ústnímu jednání zajistí doklady, kterými tyto skutečnosti prokáže. Je si vědoma, že půjčku v plném rozsahu neuhradila, nicméně se domnívá, že nějaké plnění nap půjčku poskytoval manžel a částku by měla nižší. Následně se k ústnímu jednání, nařízenému na den 27. 1. 2022 omluvila a souhlasila s jednáním bez její účasti. 3. Podle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 občanského zákoníku lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. 4. Žalobce soudu prokázal svá skutková tvrzení v žalobě smlouvou o zápůjčce ze dne 3. 7. 2018, dodatkem [číslo] ze dne 14. 8. 2018, předžalobní výzvou ze dne 24. 9. 2018 vč. poštovní dodejky, výpisem z účtu č. [bankovní účet] na jméno [celé jméno žalobce]. 5. V této věci bylo nesporně prokázáno, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce platné ujednání o poskytnutí půjčky ve výši 1 000 000 Kč. Soud akceptoval ujednání o úroku z půjčky ve výši 15 % ročně, který je úrokem přiměřeným. Žalovaná v průběhu řízení nepředložila žádné důkazy ke svém skutkovému tvrzení o nějakých dalších platbách a tedy v tomto rozsahu neunesla důkazní břemeno. Vzhledem k tomu, že nebyla přítomna u ústního jednání soud je nemohl ani dát procesní poučení dle § 118a o.s.ř. o nutnosti předložit důkazy ke skutkovým tvrzením a s poučením o tom, že se jinak vystavuje nebezpečí vydání pro ni procesně nepříznivého rozhodnutí. Soud tedy vyhověl nároku žalobce a uložil žalované povinnost k zaplacení částky 300 000 Kč spolu se sjednaným úrokem ve výši 15 % ročně. Nakonec soud vyhověl nároku žalobce na úhradu zákonného úroku z prodlení v zákonné sazbě 9,75 % dle vl. nař. 351/2013 Sb. 6. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř., V této věci měl žalobce plný procesní úspěch, a proto má právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení žalobce se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 12 000 Kč. Dále náklady právního zastoupení jsou tvořeny z odměny za právní zastoupení 9 500 Kč za každý ze 2,5 úkonů právní služby (převzetí a příprava věci, sepis předžalobní výzvy – 50 % sazby, sepis žaloby), stanovené dle § 14b vyhl. 177/1996 Sb. o advokátním tarifu, dále paušální náhrady hotových výdajů za 3 uvedené úkony právní služby po 3 00 Kč. Nakonec soud přiznal náhradu za DPH 21 % z částky 24, 650 Kč, tj. 5 176,50 Kč Celkem činí náklady řízení částku 36 650 Kč. 7. Vzhledem k výši přisouzené jistiny a nákladů řízení soud odložil splatnost do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku, aby žalovaná měl časový prostor k obstarání finančních prostředků, popř. k mimosoudnímu jednání s žalobcem o způsobu úhrady.