34 C 260/2022-16 — Okresní soud v České Lípě

Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 813 Kč s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla zn. Volkswagen Golf, [registrační značka], na základě které se žalovaný zavázal platit pojistné čtvrtletně ve výši 1 104 Kč. Pojistná smlouva zanikla ke dni 1. 10. 2021 z důvodu neplacení pojistného. Za období od 22. 6. 2021 do 1. 10. 2021 dluží žalovaný žalobkyni částku ve výši 1 813 Kč, přičemž součástí žalované částky jsou náklady spojené s upomínáním k dlužnému pojistnému ve výši 300 Kč a dále poplatek za odeslání upomínky po zániku pojištění ve výši 300 Kč. Vzhledem k tomu, že listinné důkazy předložené žalobkyní byly dostačující a žalobkyně vyslovila již v žalobě souhlas s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“), soud usnesením vyzval žalovaného, aby se ve lhůtě jednoho týdne vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. V souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. připojil soud doložku, že nevyjádří-li se žalovaný v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky. Žalovanému byla výzva doručena ve smyslu § 49 odst. 2, odst. 4 o. s. ř. dne 4. 11. 2022. Žalovaný se v soudem stanovené lhůtě nevyjádřil, soud má tedy za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů taktéž souhlasí. Žalovaný v řízení netvrdil a ani neprokázal, že by dlužnou částku žalobkyni uhradil. Soud má z předložených důkazů za zjištěné, že účastníci uzavřeli dne 22. 6. 2021 pojistnou smlouvu [číslo] pro pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla na vozidlo zn. Volkswagen Golf, [registrační značka]. Žalovaný se zavázal hradit roční pojistné ve výši 4 414 Kč s tím, že pojistné bude spláceno v čtvrtletních splátkách po 1 104 Kč. Žalovaný neuhradil pojistné splatné ke dni 22. 6. 2021, a proto byl žalobkyní k zaplacení vyzván upomínkou s upozorněním na možnost zániku pojištění, nezaplatí-li dlužné pojistné do 30. 9. 2021. Žalovaný ve stanovené lhůtě dlužné pojistné neuhradil, proto pojištění odpovědnosti zaniklo ke dni 1. 10. 2021, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne 13. 10. 2021. Ze shora uvedeného vyplývá, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva ve smyslu § 3 a násl. zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalovaný neuhradil pojistné splatné ke dni 22. 6. 2021. Vzhledem k tomu byl vyzván ve smyslu § 12 odst. 1 písm. e) cit. zákona upomínkou k zaplacení dlužného pojistného za uvedené pojistné období ve lhůtě do 30. 9. 2021. Žalovaný dlužnou částku ve stanovené lhůtě neuhradil a v důsledku toho pojištění odpovědnosti sjednané mezi účastníky podle shora cit. ustanovení ke dni 1. 10. 2021 zaniklo. Žalobkyni z tohoto titulu vznikl nárok ve smyslu § 13 odst. 2 cit. zákona na pojistné za období od 22. 6. 2021 do 1. 10. 2021, a to v celkové výši 1 213 Kč, tedy jinak řečeno nárok na poměrnou část původně sjednaného ročního pojistného ve výši 4 414 Kč. Uvedenou částku žalovaný doposud neuhradil, proto soud žalobě v této části vyhověl (výrok I.). Ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., z částky 1 213 Kč od 2. 10. 2021 do 18. 7. 2022 v kapitalizované výši 82 Kč. Naopak soud shledal žalobu nedůvodnou v rozsahu částky 600 Kč, která představuje náklady na upomínání k zaplacení dlužného pojistného a na upomínání po zániku pojištění. Soud shledává nárok žalobkyně na zaplacení poplatků za opakované upomínání žalovaného k zaplacení dlužného pojistného v rozporu s dobrými mravy, neboť se dle názoru soudu jedná pouze o poměrně výrazné navyšování skutečného dluhu žalovaného na vlastním pojistném. Navíc částku ve výši 300 Kč za upomínku nelze ani považovat za přiměřenou s ohledem na skutečně vynaložené náklady. Proto soud žalobu v rozsahu částky 600 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 2. 10. 2021 do 18. 7. 2022 v kapitalizované výši 40 Kč zamítl (výrok II.). O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 506 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, odměna ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu), paušální náhrada nákladů ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč, to vše v rozsahu 34% (žalobkyně byla ve věci úspěšná v rozsahu 67%, neúspěšná v rozsahu 33%).