34 C 318/2021-28 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhá po žalované zaplacení částky 34 380 Kč (dlužná jistina ve výši 18 595,38 Kč a poplatky ve výši 15 784,62 Kč) s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost [právnická osoba] (dále jen„ [právnická osoba]“) uzavřela s žalovaným dne 17. 7. 2018 smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které [právnická osoba] poskytl žalované finanční prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit [právnická osoba] půjčenou částku a dále částku ve výši 19 496 Kč (tj. kapitalizované úroky ve výši 6 592 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 7 626 Kč, odměnu za komfortní splácení ve výši 5 278 Kč), a to v 24 měsíčních splátkách po 1 646 Kč s tím, že poslední splátka je ve výši 1 638 Kč. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas. Celkem žalovaná uhradila částku 3 450 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla žalovanou zcela uhrazena, úročí se dlužná jistina úrokem ve výši 29% ročně dle smlouvy o zápůjčce, a to od 18. 7. 2020. Pohledávka za žalovanou byla [právnická osoba] postoupena dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 na žalobkyni a postoupení bylo žalované oznámeno. Žalobkyně po žalované kromě dlužné jistiny žádá úrok ve výši 2 306,86 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 3 681,89 Kč, úrok ve výši 29% ročně z částky 18 595,38 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 9% ročně z částky 18 595,38 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. Žalobkyně dále uvedla, že [právnická osoba] před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně prověřil úvěruschopnost žalované. Při posuzování úvěruschopnosti vycházel z údajů poskytnutých zákazníkem (žalovanou) v zákaznické kartě. 2. Jelikož je žalovaná státním příslušníkem [země], jedná se o věc s cizím prvkem. Soud tedy nejdříve zkoumal, zda je dána pravomoc českých justičních orgánů k rozhodování o této věci. Podle Smlouvy mezi Českou republikou a [země] o právní pomoci v občanských věcech zveřejněné sdělením Ministerstva zahraničních věcí pod č. 123/2002 Sb. m. s. (dále jen„ Smlouva“) konkrétně podle článku 1 odst. 1 písm. a) se za občanské věci považují věci, které vznikají z občanskoprávních, rodinněprávních, pracovněprávních a obchodněprávních vztahů. Podle článku 48 odst. 1, 2, 3 Smlouvy se smluvní závazkové vztahy řídí právním řádem, na němž se účastníci shodli. Jestliže se účastníci na volbě práva neshodli, řídí se tyto vztahy právním řádem té smluvní strany, na jejímž území uzavřeli smlouvu, s výjimkou případů uvedených v odst. 3 tohoto článku. Pro řízení o sporu ohledně nemovitého majetku, který vznikne ze smluvních vztahů, o nichž pojednává odst. 2 tohoto článku, justiční orgán použije právní řád té smluvní strany, na jejímž území se tento majetek nalézá. Podle článku 48 odst. 5 Smlouvy pravomoc k řízení o sporu ze smluvního závazku má justiční orgán té smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště, pobyt, sídlo anebo se zde nalézá sporný nemovitý majetek. Vzhledem k tomu, že žalovaná má bydliště na adrese [adresa žalované], je dle článku 48 odst. 5 Smlouvy dána pravomoc českých soudů k rozhodování o této věci a spor se bude rozhodovat ve smyslu článku 48 odst. 5 Smlouvy dle českého práva. 3. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému řádně a včas předvolal oba účastníky. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaná se bez omluvy k jednání nedostavila, proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a vycházel při tom z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen„ o. s. ř.“). 4. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] soud zjistil, že [právnická osoba] uzavřel dne 17. 7. 2018 s žalovanou smlouvu, na základě které žalované poskytl částku 20 000 Kč. Strany si sjednaly za poskytnutí tohoto úvěru poplatek ve výši 19 496 Kč, který tvoří úrok ve výši 6 592 Kč, částka za administrativní činnosti ve výši 7 626 Kč, částka za komfortní splácení ve výši 5 278 Kč). Žalovaná se zavázala splatit celkovou dlužnou částku ve výši 39 496 Kč (20 000 Kč + 19 496 Kč) v 24 měsíčních splátkách po 1 646 Kč s tím, že poslední splátka je 1 638 Kč RPSN činila u této zápůjčky 109,40 %. Žalovaná úvěrovou smlouvu vlastnoručně podepsala. Žalovaná uhradila částku ve výši 3 450 Kč, která byla započtena částečně na úrok a částečně na poplatky. 5. Ze zákaznické karty soud zjistil, že žalovaná je žije s rodiči, má základní vzdělání, je svobodná a nemá žádné děti. Dále žalovaná uvedla, že její čistý měsíční příjem činí 20 285 Kč. Odhadované měsíční výdaje žalované jsou 5 000 Kč, má zápůjčku u jiné společnosti, na kterou splácí částku 2 400 Kč měsíčně. Žalovaná pracovala jako operátorka call centra na hlavní pracovní poměr na dobu určitou na dva roky do roku 2019. Žalovaná při uzavírání smlouvy o úvěru předložila pracovní smlouvu a výplatní pásky. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že [anonymizováno] postoupil dne 18. 12. 2020 na žalobkyni pohledávku za žalovanou a o tomto postoupení byla žalovaná informována oznámením ze dne 6. 1. 2021. Žalované byla zaslána předžalobní upomínka. 7. Podle § 580 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 8. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 9. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 11. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 12. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli„ rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“ 13. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zák. o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spot