34 C 94/2022-31 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 56 338,92 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost [právnická osoba] (dále jen„ [právnická osoba]“) uzavřela dne 28. 11. 2018 s žalovaným smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které [právnická osoba] poskytl žalovanému v hotovosti částku 10 000 Kč, a to v den podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit [právnická osoba] částku 17 360 Kč (půjčku 10 000 Kč, úrok ve výši 1 331 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 3 683 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu ve výši 2 346 Kč) v 45 týdenních splátkách po 386 Kč, poslední splátka činila 376 Kč. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, na tento dluh uhradil [právnická osoba] částku 600 Kč. Dále [právnická osoba] uzavřel dne 1. 6. 2018 s žalovaným smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které [právnická osoba] poskytl žalovanému v hotovosti částku 30 000 Kč, a to v den podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit [právnická osoba] částku 49 403 Kč (půjčku 30 000 Kč, úrok ve výši 4 569 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 10 442 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu ve výši 4 392 Kč) v 24 měsíčních splátkách po 2 059 Kč, poslední splátka činila 2 046 Kč. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, na tento dluh uhradil [právnická osoba] částku 10 200 Kč. [právnická osoba] postoupil dne 18. 12. 2020 obě pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný po postoupení pohledávek ničeho neuhradil. K výzvě soudu žalobkyně sdělila, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného před uzavřením obou smluv. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a informace byly ověřeny oproti dokladům žalovaného (konkrétně ze dvou výplatních pásek a pracovní smlouvy). Zjistila, že proti žalovanému není vedeno insolvenční řízení. Žalovaný byl zaměstnán na plný pracovní úvazek, jeho měsíční příjem dosahoval částky 58 827 Kč (resp. 35 400 Kč), žil u rodičů, neměl žádnou vyživovací povinnost, neměl úvěr z kreditní karty ani zápůjčku u jiné společnosti. 2. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému řádně a včas předvolal oba účastníky. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaný se bez omluvy k jednání nedostavil, proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků a vycházel při tom z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen„ o. s. ř.“). 3. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] soud zjistil, že [právnická osoba] uzavřel dne 28. 11. 2018 s žalovaným smlouvu, na základě které žalovanému poskytl částku 10 000 Kč. Strany si sjednaly za poskytnutí tohoto úvěru poplatek ve výši 7 360 Kč, který tvoří úrok ve výši 1 331 Kč, částka za administrativní činnosti ve výši 3 683 Kč, částka za vedení zákaznického účtu ve výši 2 346 Kč). Žalovaný se zavázal splatit celkovou dlužnou částku ve výši 17 360 Kč (10 000 Kč + 7 360 Kč) v 45 týdenních splátkách po 386 Kč, poslední splátka činila 376 Kč RPSN činila u této zápůjčky 297,69 %. Žalovaný úvěrovou smlouvu vlastnoručně podepsal. Žalovaný uhradil částku ve výši 600 Kč. 4. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] soud zjistil, že [právnická osoba] uzavřel dne 1. 6. 2018 s žalovaným smlouvu, na základě které žalovanému poskytl částku 30 000 Kč. Strany si sjednaly za poskytnutí tohoto úvěru poplatek ve výši 19 403 Kč, který tvoří úrok ve výši 4 569 Kč, částka za administrativní činnosti ve výši 10 442 Kč, částka za vedení zákaznického účtu ve výši 2 046 Kč). Žalovaný se zavázal splatit celkovou dlužnou částku ve výši 49 403 Kč (30 000 Kč + 19 403 Kč) v 24 měsíčních splátkách po 2 059 Kč, poslední splátka činila 2 046 Kč RPSN činila u této zápůjčky 68,56 %. Žalovaný úvěrovou smlouvu vlastnoručně podepsal. Žalovaný uhradil částku ve výši 10 200 Kč. 5. Ze zákaznické karty ze dne 28. 11. 2018 soud zjistil, že žalovaný žije s rodiči, je svobodný, má učňovské vzdělání a nemá žádnou vyživovací povinnost. Dále žalovaný uvedl, že jeho čistý měsíční příjem činí 16 500 Kč, další čistý příjem domácnosti činí 18 900 Kč. Odhadované měsíční výdaje žalovaného jsou 4 000 Kč. Žalovaný pracoval jako dělník na hlavní pracovní poměr. Žalovaný při uzavírání smlouvy o úvěru předložil pracovní smlouvu a výplatní pásky. 6. Ze zákaznické karty ze dne 1. 6. 2018 soud zjistil, že žalovaný je žije s rodiči, je svobodný, má vyšší odborné vzdělání a nemá žádnou vyživovací povinnost. Dále žalovaný uvedl, že jeho čistý měsíční příjem činí 14 227 Kč, ostatní čistý příjem činí 25 100 Kč, další čistý příjem domácnosti činí 19 500 Kč. Odhadované měsíční výdaje žalovaného jsou 4 000 Kč. Žalovaný pracoval jako operátor na hlavní pracovní poměr. Žalovaný při uzavírání smlouvy o úvěru předložil pracovní smlouvu a výplatní pásky. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že [právnická osoba] postoupil dne 15. 1. 2021 na žalobkyni pohledávku za žalovaným a o tomto postoupení byl žalovaný informován oznámením ze dne 6. 1. 2021. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka. 8. Podle § 580 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 10. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 12. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 13. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli„ rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“ 14. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zák. o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 15. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého us