38 C 107/2022-21 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném uhrazení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný dne 4. 4. 2018 cestoval vlakem Českých drah, a.s. č. 8526 na trase Mladá Boleslav hlavní nádraží – Mladá Boleslav město, aniž by použil platného cestovního dokladu. V souladu s platným tarifem a přepravním řádem vydaným dopravcem vznikla žalovanému povinnost uhradit dlužné jízdné ve výši 14 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč za neoprávněnou jízdu. Pohledávka za žalovaným byla postoupena [právnická osoba] na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] a následně dne 28. 3. 2019 na žalobkyni. 2. Žalovaný, ač řádně obeslán, se k jednání nedostavil a soud tedy v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), jednal a rozhodoval v jeho nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Soud má za zjištěné, že žalovaný dne 4. 4. 2018 cestoval vlakem Českých drah, a.s. č. 8526 na trase Mladá Boleslav hlavní nádraží – Mladá Boleslav město, aniž by použil platného cestovního dokladu s tím, že žalovaný byl v potvrzení o nedodržení SPPO a oznámení o závadách informován o povinnosti uhradit jízdné a přirážku v celkové výši 1 011 Kč. Pohledávka za žalovaným ve výši 1 014 Kč byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 22. 10. 2018 uzavřenou na základě Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 12. 2015 na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], která jí následně postoupila smlouvou ze dne 28. 3. 2019 na žalobkyni. 4. Z hlediska právního posouzení věci soud vycházel z ust. § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) a příslušných ustanovení (zejm. § 37 odst. 5, 6) zákona č. 266/1994 Sb. o dráhách, jakož i příslušných ustanovení (zejm. § 3, 7, 15b) vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu. Právní základ nároku žalobkyně je dán ust. § 2550 o.z., podle nějž smlouvou o přepravě osob se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné, a dále ust. § 2578 o.z., podle nějž podrobnější úpravu přepravy stanoví zvláštní předpisy, zejména přepravní řády a tarify. 5. Žalovaný porušil shora citované právní předpisy a tarifní podmínky dopravce, přičemž do dnešního dne ničeho za jízdné a za přirážku nezaplatil a pohledávka byla v souladu s ust. § 1879 o.z. postoupena na žalobkyni. Soud proto považoval žalobu za důvodnou za důvodnou do výše 1 011 Kč, v tomto rozsahu jí vyhověl, v části, v níž se žalobkyně domáhá dalších 3 Kč (patrně na základě chyby v psaní), soud žalobu zamítl. 6. Ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku soud přiznal žalobkyni úroky z prodlení, a to v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 7. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyni neúspěšné pouze z nepatrné části přiznal účelně vynaložené náklady řízení ve výši 1 368 Kč. Ty podle obsahu spisu sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, podle § 6 odst. 1, § 11 odst. 1,2 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, odměny právní zástupkyně za dva úkony právní služby spočívající v převzetí věci, sepisu výzvy a sepisu žaloby (2x 200 Kč) a půlúkon spočívající v sepisu jednoduché výzvy k plnění (100 Kč), paušální náhrady hotových výdajů spojených se třemi úkony právní služby (3x 100 Kč) a částky ve výši 168 Kč odpovídající 21% DPH z uvedené odměny a náhrad, již je advokát povinen ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř. z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. V daném případě soud dospěl k závěru, že žaloba je svým obsahem jednoznačně formulářovou žalobou. Opakovanost nastává v okamžiku existence tří dalších obdobných návrhů, žalobkyně takových návrhů jen u zdejšího soudu podala již 15. Za ustálený vzor lze považovat takové návrhy, které se v zásadě neliší ve struktuře, v druhu nároků opírajících se o stejná ustanovení právních předpisů a v právech a povinnostech účastníků smlouvy, přičemž jsou dokládány stejným druhem důkazů. I v tomto ohledu jsou zmíněné opakované návrhy obdobné. 8. Odůvodnění tohoto rozhodnutí bylo vyhotoveno podle § 157 odst. 4 o.s.ř.