38 C 192/2022-31 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že její právní předchůdkyně [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), s žalovaným uzavřela dne 21. 5. 2015 prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na internetových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně, resp. formou SMS zprávy smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytla žalovanému převodem na bankovní účet částku 3 000 Kč. Žalovaný se zavázal spolu se zápůjčkou do 22. 7. 2015 uhradit poplatek za zpracování a poskytnutí zápůjčky, svou povinnost nesplnil a dostal se do prodlení. Přes výzvy právní předchůdkyně žalobkyně k zaplacení nebylo žalovaným do sepisu žaloby na pohledávku sestávající z jistiny zápůjčky ničeho uhrazeno. Smlouvou ze dne 21. 12. 2017 byla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupena pohledávka za žalovaným, kterému o tom bylo zasláno oznámení. Žalobkyně po žalovaném nepožaduje poplatek za poskytnutí zápůjčky. 2. Žalovaný, ač řádně obeslán, se k jednání nedostavil a soud tedy v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) jednal a rozhodoval v jeho nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Soud má z provedeného dokazování za prokázané, že žalovanému byla dne 21. 5. 2015 na číslo účtu [anonymizováno] [bankovní účet] na základě smlouvy o zápůjčce uzavřené prostřednictvím internetu právní předchůdkyní žalobkyně poskytnuta částka 3 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit do 22. 6. 2015 spolu s poplatkem ve výši 990 Kč O postoupení pohledávky na žalobkyni, k němuž došlo dne 21. 12. 2017, informovala právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného dne 19. 1. 2018. 4. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. V souladu s § 2392 odst. 1 větou první o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 5. Soud dospěl k závěru, že mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, která následně pohledávku postoupila žalobkyni, byla sjednána smlouva o zápůjčce, přičemž se právní vztahy mezi účastníky řídí s ohledem na dobu uzavření předmětné smlouvy vedle o. z. též zákonem č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016. Úroky a poplatky vyplývajícími ze smlouvy o zápůjčce se soud nezabýval, neboť žalobkyně v žalobě neuvedla žádné příslušenství pohledávky, resp. se výslovně vzdala práva po žalovaném požadovat poplatek za poskytnutí zápůjčky. Žalovaný nevrátil částku 3 000 Kč poskytnutou právní předchůdkyní žalobkyně na základě úvěrové smlouvy se splatností do 22. 6. 2015, přičemž právní předchůdkyní žalobkyně smlouvou ze dne 21. 12. 2017 v souladu s § 1879 o. z. platně postoupila pohledávku žalobkyni, žaloba je tak podána důvodně a soud jí v tomto rozsahu vyhověl. 6. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 7. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když úspěšné žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení ve výši 1 489 Kč. Ty podle obsahu spisu sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, odměny právního zástupce za tři úkony právní služby spočívající v převzetí věci, sepisu výzvy a sepisu žaloby (3x 200 Kč), paušální náhrady hotových výdajů spojených se třemi úkony právní služby (3x 100 Kč), částky ve výši 189 Kč odpovídající 21% DPH z uvedené odměny a náhrad, již je advokát povinen ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. V daném případě soud dospěl k závěru, že žaloba je svým obsahem jednoznačně formulářovou žalobou. Opakovanost nastává v okamžiku existence tří dalších obdobných návrhů, žalobkyně takových návrhů jen u zdejšího soudu podala desítky. Za ustálený vzor lze považovat takové návrhy, které se v zásadě neliší ve struktuře, v druhu nároků opírajících se o stejná ustanovení právních předpisů a v právech a povinnostech účastníků smlouvy, přičemž jsou dokládány stejným druhem důkazů. I v tomto ohledu jsou zmíněné opakované návrhy obdobné. 8. Odůvodnění tohoto rozhodnutí bylo vyhotoveno podle § 157 odst. 4 o.s.ř.