38 C 198/2022-49 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný užíval na základě nájemní smlouvy uzavřené dne 24. 6. 2019 byt [číslo] v domě [adresa] v [obec], a tento dům s byty je ve vlastnictví žalobkyně. Nájemní vztah byl prodlužován dvěma dodatky a skončil dohodou ke dni 31. 1. 2020, byt byl tohoto dne předán žalobkyni. Žalovaný se zavázal hradit nájemné ve výši 3 500 Kč měsíčně. Žalovaný dluží na nájemném 10 500 Kč za listopad 2019 – leden 2020, na službách za období od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019 dluží částku 5 398 Kč, za leden 2020 dluží 2 178 Kč. Žalovaný uznal dluh dne 20. 2. 2020. 2. Opatrovník žalovaného uvedl, že pro nemožnost navázání kontaktu s žalovaným a absenci jakýchkoli informací od žalovaného nemůže důvodnost žaloby zpochybnit. 3. Soud ve věci provedl listinné důkazy. Z informace o pozemku (č.l. 6 p.v.) soud zjistil, že žalobkyně je vlastníkem domu [adresa] v obci a k.ú [obec]. Z nájemní smlouvy ze dne 24. 6. 2019 (č.l. 7-12) uzavřené mezi pronajímatelem (žalobkyně) a nájemcem (žalovaný) soud zjistil, že pronajímatel přenechal na dobu 3 měsíců od 1. 7. 2019 nájemci byt [číslo] v 6. nadzemním podlaží budovy [adresa] nacházející se na pozemku parc. [číslo] v obci a k.ú [obec], v ulici [ulice] v [obec] (dále jen„ byt“). Nájemné bylo sjednáno ve výši 3 500 Kč, výše záloh za služby byla závislá na cenách jednotlivých energií (vyúčtování pro každý kalendářní rok nejpozději prováděno pronajímatelem vždy do 30. června následujícího kalendářního roku) a nájemce v den podpisu složil k rukám pronajímatele 1,429 násobek měsíčního nájemného. Nad rámec nájemného byly žalovanému předepsány zálohy na služby spojené s užíváním bytu. V dodatcích ze dne 3. 9. 2019 a 20. 12. 2019 k nájemní smlouvě (č.l. 16-17) bylo dle zjištění soudu trvání nájmu postupně prodlužováno do 31. 1. 2020. Z dohody o skončení nájmu ze dne 16. 1. 2020 (č.l. 18) bylo zjištěno, že účastníci se dohodli na skončení nájmu k 31. 1. 2020, žalovaný se zavázal k tomuto datu byt žalobkyni předat vyklizený byt. Z protokolu o předání bytu ze dne 16. 1. 2020 (č.l. 19) bylo zjištěno, že byt byl předán žalobkyni. Jednotlivá měsíční plnění byla předepisována v rámci evidenčních listů nájemníka (č.l. 13), ve výši 5 000 Kč za měsíc od července 2019. Z přehledu poplatků (č.l. 14) soud zjistil, že žalovaný uhradil k 24. 6. 2019 částku 13 500 Kč, složeno z poplatku za sepis nájemní smlouvy, kauce, prvního nájemného a záloh na služby. Z opisu karty úhrad nájemného za byt (č.l. 20) byl zjištěn konečný nedoplatek 18 190 Kč ke dni 31. 7. 2020. Žalovanému bylo dále dle zjištění soudu zasláno vyúčtování služeb ze dne 31. 3. 2020 za období 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019 (č.l. 20 p.v. - 21) k úhradě dlužné částky 12 828 Kč a vyúčtování služeb ze dne 30. 3. 2020 za období 1. 1. 2020 – 31. 1. 2020 (s dodejkou, č.l. 22-23) k úhradě dlužné částky 20 200 Kč. Z uznání dluhu ze dne 16. 1. 2020 (č.l. 24) soud zjistil, že žalovaný uznal, že žalobkyni dluží 20 000 Kč na jistině z titulu neuhrazeného nájemného a služeb poskytovaných s užíváním bytu [číslo] v domě [adresa] v [obec]. 4. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle ust. § 2053 o.z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 5. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, má poskytovatel služeb právo požadovat na příjemci služeb placení záloh na úhradu nákladů na služby poskytované s užíváním bytu. Výši záloh si poskytovatel služeb s příjemcem služeb ujednají, nebo o ní rozhodne družstvo, nebo společenství. Podle § 7 odst. 1 téhož zákona není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. 6. Soud má za prokázané, že mezi účastníky vznikl uzavřením nájemní smlouvy dne 24. 6. 2019 nájemní vztah, který byl dodatky ke smlouvě prodlužován až do 31. 1. 2020. Žalovaný na základě nájemní smlouvy užíval od 1. 7. 2019 byt ve vlastnictví žalobkyně a byl povinen hradit předepsané nájemné a zálohy na služby. Žalovaný se dostal s hrazením nájemného a služeb do prodlení, svůj dluh uznal co do důvodu i výše. Přes dílčí úhrady dluží žalovaný žalobkyni na vyúčtovaném nájemném 10 500 Kč a službách 18 190 Kč. 7. Soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně na úhradu služeb a nájemného je dán ust. § 2053 a § 2201 o.z., proto žalobě jako zcela důvodné vyhověl. 8. Soud ve smyslu § 1970 o.z. přiznal žalobkyni úroky z prodlení, a to v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 9. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když zcela úspěšné žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení ve výši 13 370,41 Kč. Ty podle obsahu spisu sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, odměny právního zástupce za 3 úkony právní služby spočívající v převzetí věci, sepisu výzvy, sepisu žaloby a účasti při jednání (4x 1 860 Kč) podle § 6 odst. 1, § 7 bod 4, § 11 odst. 1,2 podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, paušální náhrady hotových výdajů spojených se třemi úkony právní služby (4x 300 Kč), cestovních výdajů ve výši 1 674,01 Kč, náhrady za promeškaný čas ve výši 200 Kč a DPH z uvedené odměny a náhrad, již je advokát povinen ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř. z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.