38 C 220/2022-12 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu o zaplacení částky 5 833,80 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že žalovanému poskytla lékařské vyšetření - výkony a hospitalizaci na neurologickém oddělení v lékařském zařízení, které provozuje. Péče nebyla hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Za tyto úkony žalobkyně vystavila žalovanému fakturu, žalovaný dosud ničeho neuhradil. 2. Žalovaný, ač řádně obeslán, se k jednání nedostavil, žalobkyně se z účasti u ústního jednání omluvila a soud tedy jednal a rozhodoval v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o.s.ř.), a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Soud má za zjištěné, že žalovanému jako pacientovi byla poskytnuta ve dnech 30. a 31. 1. 2022 hospitalizace na interním oddělení (neurologii) v ceně 3 118,80 Kč a dne 31. 1. 2022 celkem tři laboratorní vyšetření, dvě na oddělení klinických laboratoří v ceně 1 560 Kč a 856 Kč a jedno na hematologicko- transfúzním oddělení v ceně 299 Kč. 4. Podle § 41 odst. 1 písm. c) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, ve znění účinném v rozhodné době, je pacient při poskytování zdravotních služeb povinen uhradit poskytovateli cenu poskytnutých zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění nebo jiných zdrojů, které mu byly poskytnuty s jeho souhlasem. 5. Soud dospěl k závěru, že žalovaný jako pacient, kterému byly poskytnuty zdravotní služby, nesplnil svou povinnost uhradit žalobkyni jako poskytovateli cenu poskytnutých zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění nebo jiných zdrojů v celkové výši 5 833,80 Kč. Soud shledal žalobu jako důvodnou a plně jí vyhověl. 6. Ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku soud přiznal žalobkyni úroky z prodlení, a to v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 7. O nákladech řízení rozhodl soud podle §142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a proto soud uložil žalovanému povinnost nahradit jí náklady soudního řízení ve výši 1 726 Kč. Na náhradu těchto nákladů byl přiznán soudní poplatek 1 000 Kč, odměna za právní zastoupení 400 Kč podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dva úkony právní služby po 200 Kč: převzetí věci a sepis žaloby), paušální náhrady hotových výdajů spojených se dvěma úkony právní služby (2x 100 Kč), a částky ve výši 126 Kč odpovídající 21% DPH z uvedené odměny a náhrad, již je advokát povinen ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř. z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. V daném případě soud dospěl k závěru, že žaloba je svým obsahem jednoznačně formulářovou žalobou, bez právní kvalifikace. Opakovanost nastává v okamžiku existence tří dalších obdobných návrhů, žalobkyně takových návrhů jen u zdejšího soudu podala několik desítek. Za ustálený vzor lze považovat takové návrhy, které se v zásadě neliší ve struktuře, v druhu nároků opírajících se o stejná ustanovení právních předpisů a v právech a povinnostech účastníků smlouvy, přičemž jsou dokládány stejným druhem důkazů. I v tomto ohledu jsou zmíněné opakované návrhy obdobné. 8. Odůvodnění tohoto rozhodnutí bylo vyhotoveno podle § 157 odst. 4 o.s.ř.