48 C 175/2022-14 — Okresní soud v České Lípě

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 22 634,14 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti žalovaného vyplývající z úvěrové smlouvy [číslo] ze dne [datum] Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému revolvingový úvěr s celkovým úvěrovým rámcem 20 000 Kč. Ke vzniku smlouvy došlo tak, že nejprve žalobkyně poskytla žalovanému úvěr na spotřebitelské zboží ve výši 4 000 Kč a v téže smlouvě bylo dohodnuto, že při splnění podmínek bude zároveň uzavřena úvěrová smlouva o čerpání úvěru prostřednictvím kreditní karty (revolvingový úvěr). Žalovaný z těchto prostředků vyčerpal prostřednictvím kreditní karty celkem částku 34 601,80 Kč, čímž žalovanému v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost aktuálně čerpanou částku včetně sjednaných úroků splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši sjednané smlouvou v závislosti na výši čerpaného úvěru. Tuto svoji povinnost žalovaný řádně nesplnil, žalobkyně proto dopisem ze dne 26. 7. 2021 prohlásila celý dluh žalovaného za splatný. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. Z těchto listinných důkazů má soud zjištěno, že žalobkyně (věřitel) uzavřela s žalovaným (dlužníkem) dne [datum] úvěrovou smlouvu č. [anonymizováno], na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr formou úhrady kupní ceny zboží. Dále byl poskytnut revolvingový úvěr s úvěrových rámec 20 000 Kč. Žalovaný se však octl v prodlení se splacením tří splátek, byl proto vyzván dopisem ze dne 25. 5. 2021 k úhradě služných splátek od března 2021 do května 2021 včetně smluvní pokuty, úroku z prodlení a poplatku za odeslání upomínky v celkové částce4 483,58 Kč. Žalovaný však na tuto upomínku nereagoval, přestože byl upozorněn na možnost zesplatnění celého dluhu, proto žalobkyně dopisem ze dne 26. 7. 2021 k tomuto dni dluh zesplatnila. Ke dni sepsání žaloby dlužník dlužil částku 22 634,14 Kč, a to 15 617,88 Kč za jistině, za splátky splatné do zesplatnění 5 805,94 Kč na poplatcích částku 700 Kč, na kapitalizovaném úroku 129,73 Kč a 580,59 Kč jako smluvní pokutu (10% z dlužné jistiny). Žalovaný je dále povinen hradit žalobkyni zákonný úrok z prodlení. Ze Smlouvy o úvěru čerpaném prostřednictvím kreditní karty [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že jejím obsahem je závazek žalobkyně jakožto bankovního ústavu poskytnout žalovanému revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 20 000 Kč a závazek žalovaného splatit tento úvěr včetně běžného úroku pravidelnými měsíčním splátkami ve výši sjednané smlouvou v závislosti na výši čerpaného úvěru, a to včetně smluvního úroku. Nedílnou součást smlouvy tvoří obchodní podmínky žalobkyně, jimiž jsou smluvní strany vázány. Z Všeobecných obchodních podmínek žalobkyně soud zjistil, že tyto opravňují žalobkyni jednostranně od úvěrové smlouvy odstoupit v případě jejího porušení žalovaným. Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného vedeného žalobkyní soud zjistil, že žalovaný z tohoto účtu vyčerpal prostřednictvím kreditní karty celkem částku 34 601,80 Kč, kterou řádně nesplácel. Z dopisu žalobkyně adresovaného žalovanému ze dne 26. 7. 2021 soud zjistil, že jeho obsahem je odstoupení od shora specifikované úvěrové smlouvy a dále pak výzva na žalovaného, aby uhradil dlužnou částku v celkové výši 22 634,14 Kč. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 zákona číslo 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěrový rámec ve výši 20 000 Kč, z nějž žalovaný prostřednictvím platební karty vyčerpal finanční prostředky ve shora uvedené výši. Žalovaný se zavázal tyto prostředky splácet měsíčními splátkami stanovenými úvěrovou smlouvou, a to včetně sjednaného smluvního úroku z úvěru, své povinnosti vyplývající ze smlouvy však řádně neplnil. Proto žalobkyně využila svého práva vyplývajícího z příslušného ustanovení obchodních podmínek, kterými byl žalovaný dle předmětné smlouvy vázán, a od úvěrové smlouvy odstoupila. V souladu s ustanovením § 2399 odst. 1 o. z. tak žalovanému vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté plnění včetně sjednaných úroků z úvěru. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s § 1970 o. z., dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované v nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a to ode dne následujícího po dni splatnosti celého dluhu. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 327,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 906 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 22 634,14 Kč sestávající z částky 2 020 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 960 Kč ve výši 1 461,60 Kč.