48 C 195/2022-14 — Okresní soud v České Lípě

Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nesplacení zápůjčky. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalobkyně s žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které jí poskytla zápůjčku ve výši 9 000 Kč a na základě které se žalovaná zavázala žalobkyni vrátit zápůjčku ve výši 9 000 Kč, úplatu za poskytnutí zápůjčky ve výši 8 075 Kč sestávající z úroku ve výši 1 610 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 2 498 Kč a poplatku za hotovostní režim splátek ve výši 3 967 Kč. Žalobkyně si prověřila schopnost žalované splácet zápůjčku. Žalovaná se zavázala splatit celkovou dlužnou částku ve výši 17 075 Kč v 60 týdenních splátkách po 285 Kč, počínaje sedmým kalendářním dnem po uzavření smlouvy s tím, že poslední 60. splátka činí 260 Kč. Žalovaná své závazky neplnila řádně a včas, na svůj dluh nic nezaplatila. Na celkovou dlužnou částku žalované zbývá doplatit 9 000 Kč, když žalobkyně požaduje pouze dlužnou jistinu a zákonný úrok z prodlení. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Účastníci uzavřeli dle § 2390 zákona číslo 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“) smlouvu o zápůjčce, na základě které žalobkyně žalované poskytla zápůjčku ve výši 9 000 Kč, a tuto částku je žalovaná povinna vrátit. Ve smyslu § 1970 obč. zák. soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení z dlužných jistin ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 9 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.