48 C 270/2022-14 — Okresní soud v České Lípě

Žalobce se návrhem, doručeným soudu, dne 21. 12. 2021 domáhal zaplacení částky 17 100 Kč spolu s příslušenstvím. V žalobě uvedl, že dne [datum] uzavřel s žalovaným smlouvu o zápůjčce, kterou byla poskytnuta jistina zápůjčky ve výši 8 000 Kč. Dále se žalovaný zavázal uhradit poplatek ve výši 2 600 Kč Tyto částky byly splatné do 23. 12. 2018. Ke dni podání žaloby, žalovaný ničeho neuhradil. Žalobkyně se po žalované domáhá také nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč smluvní pokuty ve výši 4 000 Kč, tedy pouze do výše, která nepřesahuje součin čísla 0,5 a celkové výši spotřebitelského úvěru. Žalovaný se k jednání soudu bez omluvy nedostavil a k žalobě se nevyjádřil, předvolání mu bylo doručeno s účinky doručení ke dni 9. 10. 2022. Soud jednal a rozhodoval v nepřítomnosti žalovaného a podle obsahu spisu, tedy předložených listinných důkazů v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. a § 120 odst. 2 o.s.ř. Žalobce prokazoval svá skutková tvrzení listinnými důkazy, a to smlouvou o zápůjčce ze dne [datum], výpisem z účtu žalobce, kopiemi upomínek, předžalobní výzvou a poštovním podacím archem. Soud dotazem u banky ověřil, že účet č. [bankovní účet], na který byla zaslána částka 8 000 Kč, patří žalovanému. Soud na základě provedeného dokazování (smlouva o zápůjčce a VOP, výpis z účtu žalobkyně, upomínky) dospěl k závěru, že v řízení žalobce prokázal, že na účet žalovaného dne [datum] zaslal částku 8 000 Kč. Nárok žalobkyně s ohledem na níže uvedené odůvodnění soud posoudil jako částečně důvodný nárok na vydání bezdůvodného obohacení (§ 2991 o. z.) v rozsahu zaslané částky 8 000 Kč, protože v řízení bylo prokázáno poskytnutí peněžních prostředků žalovanému na jeho bankovní účet. Soud proto uložil žalovanému povinnost uhradit částku 8 000 Kč včetně úroku z prodlení, který byl stanoven v souladu s § 1970 OZ a v úrokové výši dle vl. nař. 351/2013 Sb. Soud nezjistil, že by mezi účastníky řízení došlo k uzavření tvrzené smlouvy o zápůjčce podle § 2390 zákona č. 89/20012 Sb., občanského zákoníku (dále jen “o. z.”), tj. že se žalobkyně jako zapůjčitel zavázala přenechat žalované jako vydlužiteli zastupitelnou věc – peněžní prostředky a že se žalovaná zavázala vrátit žalobkyni věc stejnou druhu společně s dalšími ujednanými poplatky či při splnění dohodnutých podmínek příp. i sankční poplatky, smluvní pokutu nebo dohodnuté účelně vynaložené náklady spojené s tvrzeným prodlení žalované. Předložený text smlouvy o zápůjčce a dodatku ke smlouvě, resp. předložené VOP, sice obsahují způsob vzniku tvrzeného závazkového vztahu, nicméně zvolený elektronický způsob uzavření nijak negarantuje ani neosvědčuje identitu osoby na straně žalované v průběhu uzavírání smluvního vztahu. Identitu osoby uzavírající tvrzenou smlouvu nelze mít za prokázanou předložením osobních údajů zákazníka a doložení zaslání peněžních prostředků na účet uvedený v textu smlouvy, byť se jedná o podstatnou náležitost k prokázání uzavření reálného kontraktu. Není totiž zřejmé, jaké konkrétní smluvní podmínky byly s žalovaným skutečně ujednány, zvolený způsob elektronické komunikace neidentifikuje osobu důvěryhodným způsobem. I pokud by takovou osobou byl reálně žalovaný, není prokázáno, k jakému konkrétnímu znění smlouvy o zápůjčce, tj. k jakým konkrétním smluvním ujednáním, se vztahují poskytnuté peněžní prostředky, tj. jaké konkrétní podmínky byly předloženy žalované, s čím žalovaná vyjádřila souhlas a zda se jedná o totožná smluvní ujednání, které jsou předloženy soudu jako důkaz prokazující tvrzení žalobkyně o právním důvodu vztahu - zápůjčce. Chybí zde garance nezměnitelnosti elektronicky uzavřené smlouvy o zápůjčce k určitému časovému okamžiku (okamžik předložení textu žalované elektronickým způsobem), který by dostatečně zaručil, že od takového časového okamžiku již nedošlo ke změně návrhu smlouvy o zápůjčce a osoba v daném okamžiku akceptovala totožný text smlouvy o zápůjčce. Předložený text smlouvy však žádnou takovou garanci neposkytuje, jedná se o dokument, který lze velice snadno vytvořit v textovém editoru, včetně odpovídající podpisové doložky žalované v podobě PIN kódu s uvedením data vložení onoho PIN kódu. Aby mohla být smlouva o zápůjčce s ohledem na požadavek písemné formy odpovídajícím způsobem podepsána buď prokazatelně vlastnoručním podpisem žalovaného, nebo kvalifikovaným elektronickým podpisem, tyto podmínky rozhodně nesplňuje v prostý elektronický podpis, jak tomu nastalo v tomto případě. Z těchto důvodů soud ve zbývající části žalobu zamítl jako nedůvodnou, neboť v řízení nebylo prokázáno ujednání o uhrazení poplatku za poskytnutí úvěru a stejně tak stran nákladů spojených s uplatněním pohledávky a smluvní pokuty (a to ani v ústní formě). O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když převážný procesní úspěch měl žalovaný. Žalovanému ovšem v tomto řízení žádné náklady nevznikly, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.